str. 39
na Balkáně jako typická pro černohorské oblasti „struka", ve východních Karpatech jako oděv pastýřů3) a jako zvlášť honosný oděv ve Španělsku v okolí Valencie. A. Haberlandt sleduje rovný přehoz i ve Skotsku i ve švédském Gótailandu. Někteří badatelé vidí jeho .stopy i v církevních úborech, zvláště v židovském modlitebním tallithu a v křesťanském orariu.4) V ženském kroji velmi charakteristický ještě dnes je rovný plášťový přehoz pro krajiny pobaltské, pro Lotyšsko., Eston-
Obr. 1. Žena v „plachetce" z Čierneho u Čadcy.
sko, Livonsko, dříve i Litvu. Rovný, obdélný kus sukna, obyčejně hojně zdobený, klade se prostě na ramena a rukama se přidrží, anebo často se i spíná na prsou nebo na rameni velkou sponou jako plášť. Je to tak zvaná sakša, villaine, drobule, soba, wepe, linik, které doplňují sváteční úbor tamějších žen, chráníce je zároveň i proti zimě.5) Rovněž v Polsku podnes
3) Srpski etnograf. Zborník VIII., s. 256. —■ Glasnik zem. muzeja u Bosni i Herceg., XVIII., s. 237. — Zbornik za nár. život i obič. juž. Slav. VIII., s. 55. — A. Haberlandt: Kulturwissenschaftliche Beiträge zur Volkskunde von Montenegro, Albanien und Serbien, s. 33, 117. — Fr. Nrjpcsa: Albanien, Bauten, Trachten, Geräte Nordalbaiiiens, s. 197.
4) B. Kohlbach: Die Gebetstracht bei den Juden. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, XXXV., is. 14. — E. Golumbinskij: Istorija rusek o j cerkvi, I., 2., s. 260.
5) Ed. Paegle: L'art populaire letton, s. 17. — Axel 0. Heikel: Die Volkstrachten in den Ostseeprovinzen und in Setukesien, s. 34. — J. Man-ninen: Eesti rahvariiete ajalugu. Eeeti rahva munseumi aastaraamat, III., s. 215. — Albert Kretschmer: Deutsche Volkstrachten, s. 20.
|
