Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 40

zahalují se ženy do rovných dlouhých přehozů, do raňtuchů, loktušek, zaoděvaček a pod., které jsou pro některé krajiny dokonce .tlak typické, že tvoří jeden z nejcharakterističtějších znaků pro dělení lidových krojů polských na dvě velké skupiny: s raňtuchy a bez raňtuchů.6) V některých krajích udržely se rovněž plachty alespoň jako roucho obřadní, smuteční, na př-u Lužických Srbů.7) Na ochranu před deštěm používá se ovšem rovných plachet a vlněných šátků v mnohých krajích střední Evropy, jak bylo zvykem i mezi muži již v západní Evropě středověké.8)

Plachty slovenských žen ze severního Trenčianska řadím rovněž ke všem těmto přehozům jakožto jednoduchou součást obleku, která měla původně za účel odívali ženu proti chladnu. Není rozhodující, že naše plachty jsou dnes výhradně plátěné, kdežto přehozy jihoevropské i pobaltské bývají většinou vlněné. I polské plachty bývají plátěné a vývoj v severních krajinách pobaltických dospívá k stejným výsledkům. Zatím co starší zprávy, na př. z Estonska, informují o vlněných pláštích a přikrývkách, při krojích současných vidíme i plátěné plachty a jsou krajiny, kde ženy používají i obojího materiálu: vlny pro zimu, plátna pro léto, anebo z vlny tkají .své pláště bohaté ženy, kdežto chudé musí se spokojit pouhým lnem. Byly doby, kdy přehozy byly důležitým svrchním rouchem. Dnes ovšem ve většině případů pozbyly svého významu jako teplý oděv, jak výstižně líčí ve svých studiích Manninen a Heikel, a staly se oblekem jen svátečním.

Naše oděvací plachty v severním Trenčansku zastihujeme na temže stupni vývoje: musí svou nositelku chránit, proti počasí, ale vedle toho dospěly místy i za typické roucho sváteční, takže teprve v plachtě je žena řádně oděna a plachtou je její úbor doplněn.

*

Podle rozměrů plachet a podle způsobu odívati je rozeznávám dnes v severozápadním Slovensku celkem trojí typ: I. Všední a sváteční plachty nejsevěrnějšího Trenčanska a Slezska, které se uvazují jako plášť. II. Čtvercové plachetky, které se nosí přeloženy podle diagonály nebo podle kraje. III. Konečně obřadní a sváteční typ dlouhé plachty, přeložené po délce.

I. Všední i sváteční plachty pokysucké výstižně zobrazil na svých skicách právě Josef Mánes a v několika vsích kol Čadcy najdeme je podnes v téže podobě, v jaké zastihl je náš malíř před osmdesáti lety.


6) B. Malewski: Ubiory ludowe, Wisla XVIII., s. 306.
7) W. v. Schulenburg: Wendisches Volkstum, s. 120, 143. — Richard Andree: Wendische Wanderstudien, ,s. 66. — F. Tetzner: Die Slawen in Deutschland, s. 307.
8) Fr. Hottenroth: Handbuch der deutschen Tracht, s. 106.

Předchozí   Následující