str. 43
vání provedeno červeným nebo žlutým hedvábím v husté lince geometrických motivů.
Na rozdíl od jednoduchých plachtiček všedních nazývají se tyto ozdobné plachty „presteradla" nebo i „odevadla", kdežto pod názvem „płachta" nebo „hacka" rozumí se roucho prosté, nevyšívané. V Ivolárovicích podle zprávy Procházkovy11) jme-

Obr. 3. „Typy oděvácích plachet ze středního Pováží
@SEZ@
a) „płachetka z Čierneho
b) „pólka" z Čičman
c) „presteradlo" ze Zliechova
d) „prešivka" z Vrbovců
e) „octevacllo" z Turzovky.
@
novaly se. takovéto plachty „ubrusy" a nosily se dvojím způsobem: buď na šířku přeloženy, jako na př. staškovská odevadla, pak se nazývaly též presteradla; anebo se skládaly podélně, což slulo „na pólku", a přehazovaly se jen přes ramena. Název obrus pro dlouhé dvojdílné plachty znám byl i ve Slez-
11) Karel [Procházka: Kolarovičtí dráteníci, s. 62. Vyobrazení žen v pre-steradlech a zmínky o nich obsahují články: Anton Bielek: Kysuce, Tovaryšstvo II., s. 154. — R. Zawiliński: Przyczynek do etnografii górali polskich im Węgrzech,.Zbiór wiadom. do antrop. krajowej XVII, s. 9, Materyały antrop. arch. i etn. I., s. 397, 399, 405.
|