hradně úzké polky, v některých žije pólka vedle presteradla, v některých však pólka vůbec známa není. Místy právo, zaodíti se jimi vyhrazeno, je jenom ženám vdaným (okolí Rajce), místy patří ženám i děvčatům společně, místy však přivlastnily si je toliko svobodné dívky (na př. v H. Porube). I úloha jejich liší se kraj od kraje. Jsou vsi, kde plachetky tyto nosí se každičké neděle, na př. ve Frýrvaldě, v Horní Porube a j. Jsou vsi,

Obr. 5. Žena v „prešivce" z Vrbovců u Senice.

kde ženy jen pamatují, že se nosily v každý svátek. Je však celá řada vsí nebo dokonce oblastí, kde presteradlo nebo pólka ustoupily již z každodenního života, ale kde zůstávají přece důležitým rouchem obřadním a objevují se při některých slavnostních příležitostech, jmenovitě při slavnostních okamžicích ženina života, při svatbě, při křtu a při úvodě. Ve většině případů všude ještě v Trenčansku oděje se prostěradlem nebo polkou nevěsta k sobáši, a me-li tehdy, tedy jistě, ubírá-li se po svatbě k úvodu anebo jde-li k úvodu s dítětem. Po celém téměř Slovensku do nedávna byla pólka (příp. presteradlo) nepostradatelnou součástí slavnostního úboru nevěsty, ať již se nosila kolem obou ramenou nebo toliko přes jedno rameno převázána (Nitransko), a docela obdobná úloha připadala