Vždyť i přehozy pobaltské i struka balkánská jsou z úzké tkaniny a Heikel podává zprávu, že švédské ženy na ostrovech (Runö) toliko pro zimu sešívaly dva úzké přehozy v jednu plachtu širší a teplejší. Dlouhé loktušky přes ramena přehozené nosily i ženy v Čechách k obvyklému svátečnímu kroji, nejen za slavnostních příležitostí, a od slovanských žen přejaly je podle mínění Hothenrothova i ženy hornofrancké.15) Srovnejme konečně přehozy pobaltské, u kterých souvislost

Obr. 0. Žena. v „pólce" a v „šatce" z Frývaldu u Rajce.

s oděvacími plachtami je zřejmější. Na př. litevská dlouhá „drobule" nosila se shrnuta kolem paží jako naše úvodnice. Estonský „linik" z okolí Dorpatu pokrýval ženě ramena jako naše presteradla. Stejně tak na rozlehlém území Polska zatáčely se ženy do vlněných nebo plátěných plachet týmž způsobem jako Slovenky do pólek. Poznaňská pstrucha, laňcucká zaodziewaczka, staroměstský rąbek, mlazurský, chelmský, kie-lecký, krakovský nebo horalský rańtuch, vesměs dlouhé, více méně úzké plachetky, ovinovaly se kolem ramenou jako polky, tvoříce důležitou součást obvyklého oděvu svátečního, někdy i všedního. Místy počítá se s nimi za nepříznivého počasí, ale