na ně žena bez podvíky (Ďurčina). Ale v případě, že pršelo, že vál studený pronikavý vítr a pod., přehodily si přes hlavu a přes p od víku ještě čtvercovou jednoduchou šátečku z domácího plátna, v jaké třeba nosily i oběd na pole. Během času ujímaly se však tyto čtvercové šátky víc a více, souměrně, jak ubývalo podvík, takže nyní je nosí ženy stále a to samotné, bez podvík. Je to tedy obdobný případ, jaký jsme sledovali u plachetek čer-ňanských nebo u obrusu čičmanských. Záplava továrních čtver-

Obr. 7. Žena ve „fertuše" z Koš. Rovného u Ilavy.

cových ručníků jistě přispěla svým podílem k zatlačení podvík. Proč však váží se tyto šatky pod bradu dvěma sousedními rohy a nikoli protějšími, jako jinde? Vysvětluji to tím, že šatky ty souvisí právě s oděvacími plachetkami a to nejen původem, jako ochrana proti zimě, nýbrž i typem. Kdyby byly širší, odpovídaly by plaché tkám kysuckým a není vyloučeno, že kdysi mohly být větší anebo že byly pod vlivem větších plachet.

Stejným pochodem, že roucho ochranné stalo se každodenním, vysvětluji i zvláštnost čičmanisko-zliechovské oblasti, onen tolik podivu budící úbor ženské hlavy, uvázaný z bílé zástěrky, který mnoha návštěvníkům vnukl představu obyvatelů arabské pouště.18) V Čičimianech do minulé generace, ve Zliechově a při-fařené vesničce Rovném dodnes, uvazují si vdané ženy na hlavu