str. 53
zůstává tedy na Slovensku podle dosud známého materiálu zjevem ojedinělým a omezuje se na uvedené tři dědiny: Zlie-chov, Košické Rovné a Čičmany.
Zápony jakožto svrchní přehoz vyskytují se však hojně v sousedním Polsku a na Litvě, zvláště v severovýchodních krajích Polska, kde jsou tak oblíbeny, že podle nich rozlišuje Malewski dvě skupiny polských lidových krojů. Zatím co ve skupině malopolské ženy zaodívají se rády rańtuchy a plátěnými plachtami, ve Velkopolsku a na Mazovsku převládají jako svrchní oděv právě zástěry.20) Většinou vlněné, z pruhovaného domácího „samodziału" nosí se jako pláštík na ramenou přes záda přehozené a na prsou vpředu svázané; ale v dešti a větru přetáhnou se i přes hlavu. Pro severní polovinu Polska jsou tyto zástěry typické a nosí se jak ve všední den tak i ve svátek k obleku svátečnímu. Ale kromě severovýchodního Polska nosily se i v Malopolsce a staré zprávy dotvrzují je i v Krakovsku i na Podhali u horalů jpodtatranských.21) Jestliže tedy zapaska v úloze pláště a ochranného oděvu proti nepohodě vyskytovala se na podnoží Tater a Karpat u lidu polského, nemohla být známa i na druhém svahu hor u lidu slovenského? Doložena je sice jen ze tří vsí od hranic vzdálených, — ale na polské straně také již dnes úbor ten zanikl a náš okrsek zliechovský je znám jako pokladnice mnoha starých rysů. A pozastavíme-li se nad tím, že zliechovské fertušky nosí se toliko na hlavě a že jsou výhradně plátěné — nejsou i naše oděvací .plachty dnes výhradně plátěné? A nezbývá naopak možnost, že kdysi i fertušky mohly být z vlny, když o vlněných zástěrách „buňkách" máme zprávy z horního Pohroní a z Hontu?22) Je to ovšem možnost ničím nedokázaná. Domnívám se však přece, že zliechovský úbor dlužno řešiti v souvislosti s použitím zapasek-pláštíků v Polsku. Další otázkou ovšem zůstává, zda tyto zástěry jeví nějakou spojitost s pláštíky švédskými, irskými a s německými henkami, Či zda souvisí jen s rovnými vlněnými plachtami, které v Rusku, v baltských krajích a na balkáně ovíjejí si ženy kol boků jako- sukně a kterých se mohlo případně použít i na přikrytí ramenou a hlavy.
20) Wisla VI. s. 742, XIV. e. 621, XV. ,s. 52, 474. - Oskar Kolberg Radomskie L, s. 53. Poznańskie I., s. 67, 73 a j. Mazowsze III, s. 30, I. s. 51.
21) Wisla II. s. 1, 90. — W. Tetmajer (S. Udziela): Ubiory ludu polskiego, Krakowskie IL, s. 20. — Štefan Truchlý: Podhalanie i Podhale, Tovaryšstvo IL, s. 166.
22) Pavel Dobšinský: Prastanárodnie obyčaje, povery a hry slovenské, s. 11. — F. Šujanský: Slovenský odev a oblek ženský, Čas. mus. sdoI. XII., s. 58.
|
|