|
Drobné zprávy národopisné.
Vlastivědná společnost jihočeská ujímá se aktivně svého úkolu a přistupuje k činné práci. Má program naukový, zvláště však vlastivědný výzkum kraje, který pojímá vážně a který chce uskutečniti. raději na menším území, ale podrobně. Nezabírá ve svůj rayon ani Písecka ani Táborská, soustřeďujíc se na nejjižnčjší Čechy se střediskem v Budějovicích, v jeijichiž muiseu nalézá přispění, ale jehož vlastivědnou činnost navzájem podporuje. Jižní Čechy zůstávaly dlouho opomíjeny a Společnosti třeba započíti od začátku s prací jak sběratelskou, tak i orgunisační, nej-bližší body programu stanoveny jsou však střízlivě a ukazují nejlepší snahu po společném díle. Jsou to: 1. Vybudování vědecké knihov-ny a čítárny, ve které budou sjednoceny odborné knihovny Budějovic, která bude doplňována podle jednotného plánu a která bude obsahovati zvláště úplnou literaturu vlastivědnou. 2. Vypracování všeobecné bibliografie kraje. 3. Organisace studijní práce v odborných sekcích. 4. Vydávání vědeckého sborníku, který má shrnovat! všechnu naukovou práci, týkající se vlastivědného výzkumu oblasti. D. S.
@-----
Slovanský ústav v Praze otevřel svou kancelář v zatímních místnostech (v Praze I., Konviktská 5). Pořizuje soupis všech zdejších i zahraničních odborníků, kteří pracují o slovanských otázkách kteréhokoli odvětví, chystá se evidence všech odborných korporací a spolků, které pracují ve věcech slovanských, a v nejbližší době zahájena bude i činnost publikační, podpůrná a přednášková, rovněž i navazování styků se zahraničními institucemi, podobnými Slovanskému ústavu.
@-----
Národopisná výstava v Olomouci, vztahující se na všechny kraje státu, připravována je na r. 1930. V čele přípravného výboru stojí posl. Mlčoch a starosta města dr. Fischer.
@------
Výstava majoliky z Holiče na Slovensku uspořádána byla r. 1928 v Umělecko-průmyslovém museu v Praze. Sbírky musea doplněny byly materiálem z jiných ústavů pražských i cizích i ze soukromých sbírek, takže se podařilo seskupiti na 250 vybraných exemplářů, ukazujících dobrým přehledem jak druhy výroby, tak i její vývoj (1743—1827). Kromě předmětů užitkových (džbány, mísy, kalamáře atd.) pěstovala se vyh'oba ozdobných prací, technicky vyspělých, jmenovitě figurálních, bohatě plastických, ať již samostatných nebo kombinovaných s užitkovou tendencí (mísy v podobě ryby, kapusty, hroznu a pod.). Výsledkem výstavy zůstane jednak hojnost obrazového materiálu, jednak dojde k rozboru vlivů, pokud patří podíl i domácímu, slovem šikému a moravskému působení. D. S.
@------
Matice Slovenská. Vzrůstající činnost Matice Slovenské dokazují i obšírné výroční zprávy a Matice, na místo svého Věstníku, započala je uverejňovati v úhledných pamětních knížkách, provázené ilustracemi i literárními příspěvky noho ukázkami ze spisů. Po knize Julia Botta Dejiny Matice Slovenskej následovaly přehledy: Päť rokov Matice Slovenskej (1919—1923), Tri roky Matice Slovenskej (1924—26) a nyní Rok Matice Slovenskej (1927), sestavený tajemníky Št. Krčmérym a R. Klackem. Kromě vědecké a vydavatelské práce Matice záslužná, je i její péče
|
|
