str. 84
ně jsou snad z rokokové výzdoby kostelní. Kytice a květy jsou obvyklé a hojně se vyskytující na džbánkářských výrobcích na sklonku XVIII, a počátku XIX. st. Střed kytice tvoří obyčejné jedna větší růže a kolem ní rostou ze spodu květy a lístky do prava i clo leva. Mezi nimi jsou zelené lístky. Aby ozdobená plocha byla větší a džbán bohatší, jsou namalovány kolem květů žluté tečky s fialovými m y k á č k y. Těmito my-káčky doplňovala se obvykle výzdoba téměř ve všech džbán kářských dílnách koncem XVIII. st. a po celý věk devatenáctý Někde mykali jen modře (Dehtice, Modra), ve Stupavě černým bruštýnem, který pokládali pak zelenou barvou, aby se pěkně leskl. Ve Zvončíně malovali velké mykáčky bru-štýnové a také je zeleni pokládali.
Rozměry. Džbán je vysoký 22,7 cm, hrdlo má na nejužším místě 7 cm v průměru, nejširší průměr bříška je 126 cm; je tedy celkem tvar džbánu útlý. Nepolévané dno má průměr 7,3 cm a fízl je 0,7 cm vysoký. Vlastní pysk je 3,7 cm dlouhý. Taha-né ouško je 21 cm široké a 1 cm tlusté, kratší, mírně lomeno a dokonale přilepeno. Obsah džbánu je něco málo přes 11. Klepneme-li na džbán, má jasný vyšší ton, což je známkou dobře vypáleného kusu.
Určování. Při určování staré keramiky mají nemalý význam výrobky, které se zachovaly ve džbánkářských rodinách. A tu podle charakteru džbánkářských výrobků, nalezených u jiotomků starých džbánkářských rodin ze Sobotiště (na př. Baumgärtner, Pulman, Müller), i u tamních obyvatelů, pokud do dneška si někteří riady džbánkářské zachovali pri zdraví, pokládám náš džbán za výrobek sobotišťský. Do* mněnku tuto podtpírají charakteristické známky džbánu: nažloutlá, lesklá poleva, krásně žlutý email, svižné žluté tahy na vrchu džbánu, bruštýnové mrežky, lehký střep, běložlutá hlína a bruštýnem na dně vyznačené B.
Přehlédneme-li četnou řadu sobotišťských džbánkářských mistrů, najdeme, že r. 1841 zemřel Jakobus Baumgärtner, am-phorarius magister. Dočkal se požehnaného věku 100 let a zemřel podle matriky na starobu, což je v tom věku přiro-zeno. Když jsem toto zjištění vypravoval v Modre neb. Janu Ludvíkovi, džbánkáři a malíři z Dehtic, podotkl k tomu: Tož ten Paumkertner savolačo tych žbánkov našú-l al, keď sa dožil 100 rokov. Ten si istotne pálené do fareb aj do seba miesto vody léval, keď tak dlho bol na svece!
Tímto matričním zápisem měli bychom tudíž doloženu i značku na dně džbánu: B. Způsobu psaní značky musíme si dobře povšimnouti, neboť písmenem B jsou také označeny výrobky bolerázské a výrobky Baumgärtnera levárského. Je to dobrý doklad, že ani značené předměty nesmějí se, jak se to db-čejně stává, paušálně podle značky zařazovati. A doklad ten je tím výmluvnější, že Jakub Baumgärtner označoval své výrobky