ním proměněné ve schemata, tak dlouho, až, vyplní daný rámec. Při tom počet těchto schematisovaných prvků je neobyčejně vysoký, neboť lidová invence je téměř bez hranic; lidový malíř ornamentů není nikdy v nesnázích, vždy mu napadá nová obměna základních tvarů, takže vlastně tato schematič-nost se vztahuje spíše na volbu stále týchž slohových předloh

18. Na skle malovaný obraz Poslední večeře v kostele v Granastově (severně od Levoče).

než na způsob, jímž jsou zpracovány. Doprovází-li bohatost lidové fantasie zároveň i přirozený vkus, pak je tím vyvážena zdánlivá méněcennost výsledné formy, jež by se dala snad dedukovati z její přímé závislosti na umění slohovém a lidové umění rozlišeno od slohového umění provincie.

Tím však, že tuto závislost konstatujeme, vysvětlíme si další vlastnost lidového umění: jeho časové zpoždění proti umění slohovému. Je zcela nutné k tomu, aby monumentální forma proběhla vývojem a byla přeměněna a přizpůsobe-