str. 3
Po něm čteme podobnou narážku u Jana Efesského, jenž docela tento účes Avarů staví jaksi do protivy k slovanskému10) ia dále v kronice Michala Syrského a o ni se opírající kroniky Barhebraeovy, podle překladu, jejž nalézám u Marquarta.11)
O Hunnech a Massagetech oznamuje sice Prokopios, že nosili vlasy zpředu ustřižené a vzadu velmi dlouhé12) a o Bulharech Luidprand, že si také holili hlavy13) — ale i zde vzhledem k zprávám předešlým a zejména ještě následujícím a ikonografickým, soudím, že zmínka o napřed oholené hlavě a o dlouhých vlasech vzadu vztahuje se jen na zvyk nositi copy.
Termin Theofanův κόμαι πρπλργμέναι nedával by sám jasného pojmu o tom, jak účes vlastně vypadal, ale je zřejmo, že vlasy byly pletené a že to mohly býti jen dolů visící copy, ukazují neomylně zachované památky jiných turkotatarských kmenů, Avarům a Hunům příbuzných. Tak Rubruquis viděl u Zlaté hordy Batuovy na Volze roku 1253 jakýsi cop nebo oseledec14) a skutečné copy shledáváme na řadě kamenných bab z jižní Rusi, představujících mužské bojovníky turko-tatarské, na př. na babách nal. u Bachmutu, u Voznesenky blíže Jevpatorie, u Čermuchiné, Čertomlyku a u Kerče, nebo na babách od Kazackého v chersonské gubernii a na sochách z Jendže.15) Také v kurhanech nojin-ulinských v kraji severně od Ugry našel nedávno P. K. Kozlov mužské copy z I.—II. stol. př. Kr.16) a K. Innostrancev uveřejnil roku 1909 řadu bronzových sošek, pocházejících z různých míst střední Asie a sousední Evropy a z různých dob — opět s copy na hlavách.17)
10-11) U Jana Efesského III., 25, v překladu Sclionfelderově (J. v. Ephe-sus, Kirchengeschichte 120) čteme sice „Völkerschaft mit gekräuselten Haaren, ale zde zjevně překlad nevystihuje originálu. Podobně se to má s textem Michala Syrského a Barhebraea. Překladatel Michalovy kroniky Chabot, nevěda, oč tu běží, překládá na příslušných místech k Avarům se vztahujících „maudits barbares ä chevelure inculte" nebo „le peuple chevelu les Avares" (Chronique de Michel le Syrien. II., 346, 347, 361). Ale v překladu Marquartoivě (Ostasia.t. Streifzüge 482, str. 34) čtu „Volk der Barbaren mit geflochtenen Haaren die Abaris genannt werden", což je rozhodně preklad správnejší, vzhledem k -původní,, výše uvedené zprávě Theofanově. Totéž převzal e Michala Barhebraeus Chr. IX. i(Marquart 1. a).
12) Prokojpiois Anecdota 7 (ed. Hanry III., 1, 44). Prokopios zde dí, že strana Modrých v Carihrade stříhala si vlasy po způsobu barbarském: Τών δέ έν τή κεφαλή τριχών τά έμπροσθρν άχρι ές τούς κροτάφους άποτεμόμενοι, τά όπισθεν άποκρέμασθαι σφίσιν έπι μακρότατον λόγω ούδενι είων. ώσπερ οί Μασσαγέται Διό δή καί Ούννικόν τό τοιύτον είδος έκάλουν.
13) Luidprand MG. SS,, III., 351. (Bulgaricus nuntius ungarico modo tonsus .. apostolus tonsus, illotus.) O bulharských knížatech svědčí o tom i bulh. rodokmen. Srv. můj Živ. Slov. I., 494.
14) Zelenin 1. c. Tento оселедецъ pokládá Zelenin za orientální.
15) Пзв. Таврич, apx. к. No 45, 'tab. II. p. 28—29; Лѣтопись Муз. херс. Ch. 1912 (za r. 1909—1911) p. 13, Uvarov, Сборкикь Трудовъ IL, 'tab. 37, 38, 41, Изв. на бълг. этн. муз. VI., 95—96.
16) Коиіоѵ Кр. отчеты экспед. П К. Козлова '1925) 9. Kamenné baby od Saratorva mají jeden cop vzadu {Verb. Beri. 1898, 34).
17) Изв. apx. к. XXXIII. 33sl. (1919). Tab. II.-III. Mezi nimi je i mosaika ze Sv. Marka (XII.-XIII. st.) a na ní Asiaté (Indové) v copech.
|
|
