báš (Příhoda říká dál důsledně „košili") vrátí se na věž. Chlap se vrátí, hledá košili, spatří ševce, leze za ním. Krejčí mu uhýbá, poraní se o zvon. Chlap se chytne srdce zvonu, švec srdce odřízne, chlap spadne (Příhoda si tu patrně není jist textem, ačkoliv ví, že se jedná o předčasný úder na zvon). Ráno kostelník jde zvonit (spatří mrtvolu) běží pro faráře. Farář spěchá s kaditelnicí, chce spícího ševce vykuřovat, švec se na něho vrhne, pak teprv pochopí. (Tu asi Příhoda přidával ze svého.) Farář slíbí 100 zl. za každou noc tomu, kdo strašidlo vypudí. Krejčí spí na herberku, švec na věži, vydělá čtrnáct set od faráře, starosta mu dvě stě přidá (Příhoda rád mluví o odměnách). Krejčí si zatím najde místo, švec ho pohostí a jde dál Cestou se zdrží v hospodě, pak přijde do zámku, páni právě na noc odjíždějí, protože v zámku straší. Švec zůstane v zámku na noc, lokaj zůstane s ním, ale ze strachu je mu stále v patách. Švec si jde pro dříví, lokaj mu šlape na paty, švec se ožene polenem, lokaje zabije. (V původním textu, jak rjředpo-kládám, zahyne bázlivec od strašidel, srdnatému se — vlivem rubáše, který má na sobě — nestane nic. Příhoda tu asi ten základní text zmotal a vypomohl si episodou o lokaji.)

Švec si zatopí, čtyři chlapi vejdou, švec křičí, aby zavřeli. Pak dalších šest chlapů hraje s ševcem v karty, dva jiní postaví za dveře máry, švec odhodí víko, najde mrtvého, cítí, že mu je zima, postaví ho ke kamnům. Ale mrtvý smrdí, švec ho napomene, dá mu dva políčky, mrtvý zmizí. Příhoda konec zamotal. Objeví se baba, vyhrabe pod štěpem kasu, švec má ty peníze rozděliti na mše, chudým a sobě. Když se kníže ráno vrátí, nechá v zámku týden bydlit lokaje, pak dá ševci peníze a kočár. Švec jede pro krejčího, koupí doma dva domy, jeden mu dá, bohatě se ožení, odkáže každému dítěti čtyřicet tisíc.

V Slavii II. 2. č. 21. zapsal Borský z Jindřichova Hradce povídku hodně blízkou textu, vyprávěnému Příhodou. Švec a krejčí večer v lese. Krejčí chce zůstat v lese, švec ho přemluví, aby vylezli na věž na hřbitově za lesem, otevře okno. V půlnocí mrtví vstávají z hrobů, odkládají košile, odcházejí. Švec si jednu vezme, položí místo ní svou, špinavou. Mrtví se v jednu vracejí, oblékají košile a lezou do hrobů, okradený volá na ševce, aby mu košili vrátil, leze za ním, když švec nechce, švec ho shodí oknem dolů. (Tu je jistě mezera.) Ráno se švec s krejčím dovědí v hospodě, že do jednoho zámku chodí v noci 12 duchů, a ti každého, kdo tam přijde, roztrhají. Jdou do toho zámku na noc, švec si vyžádá krupici, mléka, bejkovec a svíčky. Čte, krejčí zatím vaří kaši. V půlnoci bouře, 12 duchů zhasí svíčky. Švec je býkovcem vyžene, ale když rozsvítí, najde krejčího za kamny roztrhaného. Ráno to hlásí v hospodě, druhou noc hlídá a vaří sám. V půlnoci bouřka, 12 rakví, v každé je duch, křičí, aby jim dal to, co je za kamny. Švec plácne každému kaši do tváře, z duchů vylétnou holubice. Jeden duch zůstane, žádá ševce, aby vzal klíče a šel s ním. Švec odpoví, aby si vzal klíče