lisovaných na určité hřbitovy. Lze předpokládat, že vznikly z nějakého německého lokalisovaného textu změnou jmen a místa tak jako jiné takové strašidelné a krvavé historky. Mimo to se do českého podání dostala povídka rozvitá, v které hlídka na hřbitově je spojena s hlídkou v strašidelném domě a spojení je vytvořeno tím, že nebojácný unikne smrti, jsa chráněn ukradeným rubášem, kdežto druhý, bázlivý, zahyne. Povídka ta místo původní morality je stavěna na heslu o hochovi, jenž se chce naučit bát, a je často zabarvena komicky. Tato rozvitá látka vytvořila několik variant; dají se rozpoznat na příklad povídky o vykoupení poličky, o vykoupení kaší, zvláštní text o řezníkovi. Varianty podléhají vlivům jiných příbuzných látek: o lakomcově hrobu, o mrtvém hříšníkovi u pokladu, a nakonec se objevuje i text, vykládající strašidelný příběh způsobem přirozeným. I k té proměně dají se nalézt v podání obdoby, v látkách o strašidelném holiči a j.

Poznámka úvodní. — Po válce Němci čekali s obavou, že my zabereme Horní Slezy, jako území nám zcizené. Zatím však osud byl jim nakloněn i tu! Smlouva versaillská dto 28. VI. 1919 přidělila nám pouze území hlučínské — celkem 286 km2 půdy a 48 tisíc duší, z těch 82-95% našich a. 1630% Němců. Žijí v 38 obcích (z toho města Hlučín a Dol. Benešov) a 9 osadách.

Toto Hlučínsko jest jen zlomek zněmčeného Ratibořská, kde ještě nadál zůstalo na 10 tisíc Moravců, zejména i blízké nám obce Bo,; řetín, Křenovice, Stibořice, jež jsou čistě moravské..—• Také na sousedním Hlmbčicku a JYudlniaku sáma německá statistika počítá 21 tisíc Moravců. I ti uvízli nadál a.již trvale pod Němci,

*

Hlučínsko je osídleno t. zv. Moravci. Morávčinou mluví všichni domorodí, i ti, kteří se z nich vydávají ża Němce. Jen dvě dědiny, Sudice a Třebom, jsou již více méně zněmčeny, ač jsem i tu póznál lidi, kteří mluví dobře domácím jazykem.

Vlivem štvavého úsilí, jež vychází z Opavy a Ratiboře, je lid silně nutkán k německé orientaci, k odporu proti republice (ještě dnes neslaví ná př. národní svátek 28. října!). Chová se tak hlavně mládež od 16—18 let a pak dospělí asi do 50 let, z těch nejvíce bývalí pruští bojovníci. Podle toho, jaký má kdy tato agitace úspěch, vypadne i překvapující často nepoměr v obecním zastoupení —- obec Rohov volila jednou 10 Moravců a 2 Němce, podruhé však právě naopak. A tak i jinde shledáme tento veliký počet německých zástupců -— nejsou to Němci, jen němcofílové. Proto dělati z toho závěry jazykové, školské a pod., bylo by bludem!