bo ja sem je nejstarši. — Jednotný podmět osobní se pojí s množným přísudkem: moja stařenka biti 80 let staří. — Uzké tvary osobních zájmen se kladou v čelo vety: mi už do oka padnul; mu to pošli; se fšichni rosmiali.

Moravčina se nejvíce shoduje s opavštinou, jak již potvrzují Povídky lidu opavského, vydal Jiří Polívka, Česká akademie 1916. Do Opavska je také území naše svou polohou otevřeno, a tím i styk obou nářečí víc umožněn. Směr jižní je zaklopen pohorně, i říčkou Opou (Opavicí), ale přesto i laština na tamní straně má s naším nářečím mnoho podobného: podržuje také polský přízvuk, nezná délky, atd.

Rozdíl mezi moravčinou a laštinou vysvitne z krátké povídky, kterou jsem si dal na různých místech Hlučínska přetlumočit.

Karel Bezkyd:

Lašské momentky.

Bylo to tak paru roku po prajzke vojně, jak stryk Lach slúžili v Šenovskym mlýně. S nimi tam služily dvě děvuchy. Starší Florentina, říkali ji krůtko Florka, byla z Petřvalda. Byla šumná, pěkně rostla, ale šeplala. Jako male děcko spadla s patra ve stodole a narazila na hlavu — od tego času špatně mluvila.

Florka se strykovi hrbila, že byla šumná, teš Florce se stryk lubil, že byl poradny---

Byla pěkná zářijová neděla — všecko to lákalo na špacir. Teš stryk vyzvali Florku, aby s nimi šla. Šli šumbarskim lesem, smjoli se při tym a špasovali. Dyť bylo tak pěkně. Dyž už se dosf nachodili, tuž vraceli se dom. Po cestě stavili se v hospodě.

Stryk měli paru ryńskich v kapse i chčeli se před svoji děvuchu blysknúc.

„Tuš, co budeš pič, Florko? Chceš pivo?" pytali se stryk.

„E, pivo je goski," pravi šeplavě Florka.

„Tuš soduvku?",

„Eh, sodufka pije do nosa."

„Albo vino?"

„Hm, tmo fula nasatek."

Tuž stryk byli už nahněváni, bo nevěděli, co ji maju nabidnuč. Divaju se chvilku zamračeně po šenku, až tu viďu reklamu „Sisi". „Nechceš Sisi?"

„E —■ sisi, to tak dopre vypluchač zřisi."

Od tego razu pognivali se stryk na Florke a že byla tak vybíravá, tak ju vice do gospody nevodili.

Emil Hanzlík v Chuchelrté tlumočil takto:

Bilo to para let po prajske vojňe, jak střik Kubik slúžili f kuchel-ňickim mlinku. S nimi slúžili tam dvje dzevuchi (abo ďifki, to lepši jest tak). Starši Florentina, menovali ju lechčejši Florka, biła s Ku-chelne. Biła šumná, pjekňe virostla, ale šepelila. Jag biła male dźcć, spadła s piatra ve stodole a pizla se do Ыаѵі — od teho času zle radziła. Florka se střikoví podobała, ona biła šumná, a Floře se tež