Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 63



pro kresbu a formu, proporce i barvu, nehledě k anatomii. Vyzdobil a vymaloval farní chrám vlachobřezský nástěnnými malbami, při čemž, bohužel, na návrh faráře 'J, Myslíka „přemaloval" i oltářní obraz Zvěst. P. Marie, umělecké práce vídeňského mistra z 18. stol. a jiné staré obrazy kostelní. Po Fr. Mikulovi přemaloval polychromicky v kopuli kostelíka sv. Ducha obrazy ze života P. Marie. Malbou vyzdobil i kostely v Husinci, Češtících, Lažištích, kapli ve Vodňanech a křížové cesty v různých místech. Vyřezával i sošky i celý oltář sv. Kosmy a Damiana v Kosme. Četně maloval pro kočující společnosti velká plátna, výjevy z bitev i lovů divokých zvířat, lvy, tygry, hyeny a pod. Objednatelé psali mu až z Maďarska, na lístku špatnou němčinou, a malíř sám také málo německy uměl. Plátna jeho jezdila tak po světě a sám jsem se v cizině tak potkal se jménem krajanovým. Lovecké výjevy musel sám komponovat v přírodní velikosti, lvy a tygry chtěli míti na jednom obraze, ty ovšem si vybral z přírodopisných obrázků. Lov slonů musel prý sám dle představy malovat, to žádný obrázek nebyl. —• Vzory pokojových maleb si dělal sám. — Práce malířské se špatně platily. Z obchodního jednání zajímavé jest jeho vypravování. V Budkově vystavěli si na návsi novou kapličku a objednali si u Bošky sv. Terezii na počest vrchnosti hraběnky Herbersteinové. Šel tudy v noci řezník Důra z Kosma za obchodem a zbloudil. Slyšel muziku, šel po hlase, až přišel do Budkova. Na poděkování že dá do kaple jejich u Bošky malovat obraz P. Marie. Sliboval za ni 150 zl. Ale Budkovští nechtěli P. Marii, jen Terezii a že si ji dají malovat na zdi. Důra, mecenáš, čím víc se u něho ztrácel pocit bázně, tím více zavíral dlaň. Za takovou že dá jen 50 zl. Dal je, ale ne v penězích, dovezl za ně dříví.

Další člen výtvarníckeho cechu vlachobřezského byl K. Pi-kolon, jehož předkové, v 17. století sousedi městečtí, psali se ještě Pikolomini. Vedle malířství, v němž nedosahoval výše svých vrstevníků, živil se i sklenářstvím. Dle úsudku spoludruhů byl jen fušerem, dovedl se však s nimi jako konkurent někdy i malovanými pamflety potýkati.

V nejnovější době zachází sláva i pověst vlachobřezské družiny malířské. Pokud žije umění to v potomcích, za nedostatku látky staré doby hledá si jiné cesty, spokojujíc se malováním pokojů, divadel a firem.


Písemné prameny: Arcikněz Em. Aechwitz, Religiöse Standbilder in dem Pfarrsprengl Wälliscbbirken, 1835. — Leon. Wobořil, Pamětní knížka při škole Lažické, panství Wimberského, 1827-41.

Předchozí   Následující