str. 66
pány starší cechmistry přednesli a za obnovení požádali. My jsouce jejich nástupcové, nechceme ten ctný a chvalitebný obyčej opovrhnouti, nýbrž podle jejich šlápějí pokračovati a jich následovat! chceme.
Vinš, když se jde do cechu zdraví pít.
Předně vinšuju vzácnému panu inspektorovi atd.... stálé a výborné zdraví, hojné požehnání, nejen na tento rok, ale na jiná prodloužená leta. Kdyby pak se božské Prozřetelnosti zlí-biti ráčilo, jich na onen svět povolati, aby po tomto potuplném vezdejším pracování v slávě Krista Ježíše, s naším milým patronem svatým Mathuzalemem a jeho pomocníkem svatým Seve rinem věčně se radovali, to já jim ze srdce vinšuju spolu s přítomnými pány bratry.
Vinš pantátovi o vánocích neb o koledě.
Mně obzvláště vážený pantáto a panímámo, trouvám, že mně za zlé míti nebudou, že já s mýma pány spolubratry do jejich příbytku přistupuji a to z té příčiny, poněvadž ten ctný a chvalitebný obyčej naši předkové zachovávali; my jsouce jejich potomkové, nechceme ten ctný a chvalitebný obyčej za-vrhnouti, nýbrž podle jejich šlápějí následovati. Předně a nejprve přeju pantátovi a panímámě stálé a výborné zdraví, hojné božské požehnání. Kdyby pak ale čas jejich života skončit se měl, dej Bože, aby ducha svého v ruce nově narozeného Krista Ježíše šťastně odevzdali. To já jim přeju s přítomnými pány bratry.
*
Ethnografica ze židovských hrobů v Praze VIII.
Dr. František Štampach
Nejen milodary, nalezené v hrobech z dob praehistorických, mluví o kultuře a mentalitě mrtvých, ale i v hrobech recent-ních můžeme najiti doklady pro zvykosloví a pohřební ritus, po případě mentalitu lidu.
Byl jsem poslán přednostou Anthropologického ústavu Karlovy university k prohlídce otevřených hrobů na židovském hřbitově v Praze VIII. Jsou to hroby z minulého století ne starší než počátek minulého století. Mne především zaujaly v nich nalezené doklady pro pohřební zvykosloví našich židů.
S doktorem p. Karpem, dětským lékařem v Praze VIII., jsem prohlížel lebku mladého žida (hrob číslo 4), mimochodem velmi typickou, v o čnících jsme nalezli trojhranný střep bílý, z mísy neb talíře. Že nešlo o náhodné vplavení, bylo patrno z pravidelného uložení, po rozpadu vaziva v očnicích zapadly střepy hluboko do oční jamky, jsouce vtlačeny hlínou.
Později byly nalezeny v jiných hrobech kostěnné spony a zámky u hlav. Jsou dvojího typu, jeden jest rázu starobylého,
|
