sypou ji na zem od vrat stavení kde kluk bydlí až k bytu děv čete (je-li to ve vsi samé). Bydlí-li děvče v jiné vesnici, sypou od obydlí hochova přes ves do polí směrem ke vsi, v níž se zdržuje děvče. Tomu se říká „někoho v y s e j p a t". „Jednou," vyprávěla mi rodačka lhotská, „jsme si umínili, že to uděláme jednomu klukovi, jenž byl u hospodáře K. Protože byl kluk hloupý, řekli jsme mu: „Franto, my tě výsypem!" — „Tak mě vysypte!" odpověděl. Vzali jsme řezanku a sypali jsme ji, však málo, tak že nám stačila k chudobinci. Druhý den přišel na nás hospodář K., kdo prý to udělal, že nemůže v hospodě vydržet, že se mu smějou, že chodí za starou K-ovou, o Frantovi (že jemu to udělali) že to nechce nikdo věřit."

Kazky ta opavidannja z Podillja v zapysach 1850—1860 rr.

Vypusk I—II. Z peredmovoju akad. A. M. Lobody. Uporjad-kuvav Mykola Levčenko. U Kyjivi, 1928, str. LVI a 598.

Tato obsáhlá publikace ukrajinských podání jest důležitá tím, že podává nejstarší sbírky povídek zapsaných na Ukrajině, a obsahuje zápisy ze západní části Podolí, z kraje, z kterého jsme dosud měli málo materiálu. Byla tu vydána rozsáhlá sbírka Andreje Ivan. Dyminského (1829—1905), který působil hlavně jako obecní písař na různých místech rodného kraje. Jak vydavatel v důkladné úvodní životopisné stati ukazuje, začal sbírati rozmanitý národopisný materiál na sklonku 40. let, v polovici 50. let začal posilali sbírky do Ruské zeměpisné společnosti, a byl již roku 1857—8 jmenován jejím spolupracovníkem a dva roky potom jejím skutečným členem. Dm. Zelenin zaznamenal ve svém díle: Opisanije rukopisej učenogo archiva rus. geograf, obščestva ve sv. III, str. 1064 a d. velkou řadu jeho příspěvků, neboť Dym. pilně přispíval až do r. 1896. Mezi nimi vyniká podrobný popis dvou okresů podolských, výčet jeho obsahu zaujímá v díle Zeleninově málem celých sedm stran (1069—1075), a velká sbírka lyrických písní z let 1849 až 1889 ib. (str. 1092—1094). A když potom r. 1869 byla uspořádána znamenitá etnografická výprava na Ukrajinu, a roku 1873 byl v Kyjevě zřízen zvláštní jihozápadní oddíl rus. geograf, společnosti, byl Dyminskyj ovšem jeho spolupracovníkem. P. Ču-binskij a M. Dragomanov použili ve svých publikacích jeho sbírek, jak ukazuje vydavatel ve svém úvodě. On též vyvozuje dosti přesvědčivě, že Dyminskyj zapisoval jednak od blízkých příbuzných, jednak od různých venkovanů, zvláště pak od profesionálních pohádkářů, kteří ovšem nyní na Ukrajině vymřeli, ale pamět po nich se ještě zachovala (str. XXX). Jeho sbírka podání jest nad jiné bohatá, obsahuje 642 čísel. Vydavatel roztřídil ohromný tento materiál podle vzoru M. Drago-