manová: 1. Podání o zjevech přírodních a vynálezech, 2. pověry, 3. čáry a zaříkadla, 4. podání o čertech a podobných zjevech, 5. o nebožtících, 6. o lidech s nadpřirozenou silou, 7. o pokladech, 8. povídky náboženské, církevní (t. j. legendy) a o knězích (tu také rozmanité anekdoty), oddíl velmi bohatý, čísla 124—240, 9. povídky z rodinného a společenského života (čísla 241—433), 10. o historických osobách, jediné číslo 11. místní podání, jediné číslo, 12. byliny, jediná prosaická reprodukce byliny o Ilji Muromci (skutečné písně? čili spíše nějaké lidové knížky o populárním rekovi?), 13. pohádky fantastické, žertovné, vtipy a p.

To jest největší část celé knihy, str. 281—583. Kromě toho pojal vydavatel do svého vydání ještě zápisy známého básníka St. Rudanškého, který se stýkal s Dyminským v prvních letech jeho činnosti, a proslul svým veršovaným zpracováním ukrajinských legend. V úvodě podáván jest ještě přehled sbírek, které pořídil St. Rudanśkyj. V letech 50. zapsal řadu rozmanitých legend, a ty zařadil vydavatel do příslušných oddílů na str. 8—11, 15—17, 164—173.

Ve svém referátu o této knize nechceme, jak jsme to obyčejně činívali při svých referátech o různých sbírkách pohádkových, uvádět! paralely z jiných sbírek pohádkových a odkazovali na literaturu, než chceme přestátí na rozboru vnitřní stavby formální povahy, a s toho hlediska chceme se po-kusiti o ustanovení poměru této nové sbírky k známému dosud materiálu pohádkovému. Sbírka byla pořízena v západní části Podolí, kde byl velice silný polský vliv kulturní a hospodářský, a to se jeví patrně v povídkách toho kraje. Starobylý ráz pohádek, jak se nám jeví v materiálu zapsaném ve východnějších krajích Ukrajiny, a zvláště u Bělorusů a Velkorusů, jest tu silně porušen. Personál těchto pohádek, zvláště „fantastických", bývá namnoze již jiný, a po formální stránce teprve jeví se dosti značný rozdíl od starších a původnějších pohádek, zapsaných ve východnějších krajích, kde se polský vliv nemohl projevovat!. A tento preponderující polský vliv dochází silného výrazu v lexikálním rázu i tomu jsme věnovali bližší pozornost.

Z bytostí nadlidských budiž nejdříve zaznamenán K o-stej. Ten unesl ženu nejmladšího prince, 397, č. 512. Jeho vojska přemohla Semijonna-panna, i uvěznila ho. Rek zbavil Šatana-carja Kosteje želez, když ho napojil i nakrmil bochánky. Pomocí svých švagrů měsíce, slunce a větru vysvobodil svou ženu, a kůň Kostejův shodil svého pána. Jest to variant známé látky o zvířecích švagřích, rozebrané v komentáři Ku-bínovy sbírky z Podkrkonoší záp. 578, č. 23. Na Ukrajině bylo toto jméno zřídka zapsáno. V jedné povídce z Kyjevské g., Čubinskij II, 244 byly to labutí panny, které přiletěly na místo, kde siláci střídavě připravovali jídlo a ostatní šli na lov (Grimm KHM, č. 91), a vyrušeny od nich pobily je, až teprve