hlavní rek je chytil a donutil, že se vdaly za tyto reky. Byly to dcery „bezdušného Kostija". Ten poslal proti silná vojska, ale rek všechna pobil, ale na konec byl od samého Kostije přemožen, zabit a zakopán. Oživen vyhledá úkryt Kostijovy duše. Více dokladů z Ukrajiny nemám. Tento tvar nalézá se ještě u Bělorusů: Koščej. Romanov VI, 207. Hojnejší jest tvar Koščej: Romanov VI, 226, 329, Pohanyj Koščej ib. 232, zkráceno: pana-ho Koščeja ib. Vedle i Kašč ib. 110. Velkorusky jest běžný tvar Koščej, místy bezejmenný tříhlavý netvor-trjochglavoje čudo-viščo, Zelenin, Vjatka 267, místy prostě zmej-drak, Smirnov, Sb. Vrus. sk. 359, Erlenvejn 120, a místo něho ojediněle: Sólovej razbojnik, Ončukov 202, č. 78, též zmej Gagarin, Kallini-kov 25. Na Ukraine jest obyčejně beze jména: Čubinskij II, 177, Manžura 17, Rudčenko I, 86, Hrinčenko I, 160, také čert: Mordovcev, Literatur. Sb. 375. Jednou se jmenuje ve sbírce Levčenkově netvor držící pannu v zajetí: zmyj bezsmertelnyj kozjolok, 315, č. 474.

Tato démonická bytost vystupuje ještě v jiných látkách, nesmrtelný Koščej unesl ženu, Afanasjev I, 222, čís. 93b, 224, č. 93c. Zelenin Perm 59, 62, Zkráceno: Koš nesmrtelný, Afanasjev I, 217, č. 93a. Jinde má rek princeznu předčasně zmizelou po spálení kůže hledati u nesmrtelného Koščeje, ib. II 157, č. 150. On proměnil princeznu v zmiji, že ho zamítla, ib. II, 162, č. 151. V pohádce z Olonec. g., Ončukov 265, č. 107 poslán rek pro kožich k nesmrtelnému Koščeji. A v povídce ze severního poměří, ib. 418, unesl mužíkovu ženu, sotva že se mužík dotknul vlásku, na kterém Koščej visel v krámě(!). Ve versi Grimmovy povídky č. 91 se oženil Usyňa s Koščejovou dcerou, a po jeho smrti ukládal mu jeho otec satan nadlidské práce, Zapiski Krasnojarsk. I. 85, č. 43.

V povídkách z Novgorod. g. jmenuje se Kaššuj Bezsmjor-tnyj, Sokolovy 105, jest to nepřítel králův, kterého zeť v zá-pase přemáhá, ib. 266, zrádná matka poslala ho k němu pro „kuvšinec o 12 rylec", a on se oženil s jeho dcerou, ib. 279. V běloruské versi téže látky jest syn poslán k ryba-Koščeju pro prasátko, Romanov III, 66. Ve versi Grimmovy povídky, č. 91 u Romanova III, 70 byli soudruhové vyrušováni ne od Loketbrady, než od tří dcer Koščejových, a potom od Koščeje samého zabiti, i též hlavní rek, Ivan Zlatovus sám. Taktéž jest ztotožněn s Loketbradou: u Romanova VI, 341: ljatiť toj samyj zmej, sam s nokoť, boroda s lokoť. Koščej bjazsmertnyj i stu-čiť u dveri...

Po různu nalézáme ještě tvary jiné: Kašča, Romanov VI, 2, Kašč ib. VI iio, 142, 497. U Bělorusů bývá též tvar Koščej, Romanov VI. 207. Zmej Kosťej, vystoupil z říše podzemní, spatřil dalekohledem krasavici, uvrhl ji svým dechem v hluboký spánek a unesl ji, Gliński, Bajarz I, 81. Chytil krále za bradu, když se chtěl napiti ze studně, a nepustil ho, až mu slíbil, o čem doma nevěděl, že má, ib. I, 98.