ském východě. Na Ukrajině bývá to ovšem řidčeji, barvitěji jen u Rudčenka II, 105. A zvláště vylíčena ve vrus. versích, Afa-nasjev I, 163, 238, II, 9, 70, 73, 158, Sadovníkov 32, 199, Onču-kóv, 217, 417. Zelenin, Perm 88, Zap. Krasnojar. II, 60. Ve versi z Kyjev g., Čubinskij II, 316 jest to jen „stara baba" beze všeho popisu.

Místo čarodějnice nalézáme také jen babu: dvanáct bratrů hledá nevěsty, sestry, nejmladší zachránil bratry tím, že vyměnil lože, a baba se zmýlila i uťala svým dcerám hlavy. To vypravováno velmi kuse na str. 351, č. 494. Až dále jest sled vlastní povahy babiny: sedla na stoupu a tak jala se uprchlíky pronásledovati. Byla tu tedy přejata jako jinde často představa o čarodějnici asi ze západu. V jiných, zachovalejších versích této látky jest to baba Jaga, Jaga Jagišna, Čubinskij II, 38, č. 8, g. Poltava, Afanasjev I, 88, č. 60, Zapiski Krasnojarsk. I, 65, č. 36, jinde ještě poklesleji žena lidojedova, Smirnov Sb. vrus. 470, č. 172 z Jaroslav, g. v ukrajin. z Jekaterinosl. g., Drago-manov 336, č. 25 jest to Sereda, personifikovaná středa, jinde „viďma" Čubinskij II, 409, v jiné haličské, ib. 334, č. 24 jakási carica, v jiné dračica (zmija) Etnograf. Zb. VII, 19, č. 41, prostě baba, ib. XXIX, 210, č. 30. V slovenské versi, ■Škultéty-Dobšin-ský, 263 byla to stará striga-bosorka, též Ježibaba, Kollár, Zpiewanky I, 420, Súpis II, 317, v novějším zápise: bohyňa-bo-sorka, ib. 331, v maďarské, Jones-Kropf, 268: „the miscnievous old Witch", v srbsko-chrvatských: stará žena, Archiv slav. Phil. V, 75, č. 58, ve versi ze Slavonie, Zb. nar. život jslav. XII, 139, č. 28, příklady daly by se ještě hodně rozmnožiti, srv. Kohler, Klein. Schriften I, 467, 540, č. 3. Bývá pak to první částí větší látky, Grimm KHM, č. 120, nač u Bolte-P. nebyla obrácena náležitá pozornost.

Taktéž ve versích Grimmovy povídky č. 88c přichází mladá žena hledajíc zmizelého muže u Levčenka ke třem babám a dostává od nich zlatý kužel atd., který pak dává nevěstě mužově, aby mohla u něho tráviti noc, str. 325, č. 480 a 481. Ve velkoruských versích jsou místo bab jagy baby, což nepochybně jest původnější, tak Chudjakov I, 27, III, 100, Ončukov 441, Zelenin, Perm 373, Vjatka 223, Zapiski Krasnojarsk. II, 14, Sb. Kavkaz. XV, 93. — Pozorujeme, co jinde často, kterak starší démonické mytické bytosti jsou postupně nahrazovány všednějšími, lidštějšími.

Vystupuje dále bohyňa, známá v ukrajinské demonologii, srv. Etnograf. Zb. XXXIII, 191, vyměňuje děti, srv. str. 40, str. 82 jako v uvedeném díle, str. 194, č. 479. Bohyně pomáhají též příští nevěstě, str. 567, č. 620, jest zeslabena vedle jiné ukraj. u Hrinčenka I, č. 112, v. Bolte-P. Anmerkungen I, 109, č. 14. Bohyně obývá chatu pokraj moře, a u ní nalezne děvče uprchlé od bratra, který pojal k ní hříšnou lásku, dívku, se kterou se její bratr oženil. Tato bohyně stejně jako jaga baba cítí člověčinu, praví: „pfe, pfe! deś tu prísna duša smyr-