se stal tak pěkným koněm, že žádného takého nebylo, 344, č. 487, stal se tak krásným, že nebylo na světě krásnějšího nad něho, 352, č. 490, udělal se z něho takový mladík, že to není ani možno, 327, č. 481 panna tak velmi krásná, že až mile se na ni dívati 483, 520, č. 580. V lese je palác tak velký, že těžké je okem pohleděti, 479, č. 559. A stala se tak pěknou jak sosna, že nebylo rovné na vsi 451, č. 541. Jest místy též prosté srovnání, tak krásná jak slunce, 319, č. 476. A tak se udělala krásnou jak malovaná 80, panna jak zrcadlo pěkná 448, č. 537.

Kůň táže se reka, jak má ho nésti: vyše lesa stojącego, niže oblaka chodjačego a pod. s různými obměnami. Často bývá to seslabeno, a tak i v této sbírce, a to jen jednou: poverch lisa, čy posered lisa 345, č. 488, podobně jak u Čubinského II, 73. Oblíbena jest formulka líčící běh koně: Kůň běží, země se třese, též sténá, tak jednou v této sbírce: Sidun (démonická bytost) žene se za ním, až země „stolme", 346, č. 488. Jednou jest též doložena formule: jeho kosti nezanese sem vrána, 320, č. 477. Všeobecně užíváno výrazu jak jinde na Ukrajině i v západních krajích běloruských: smrdí prísna duša, str. 753, 392, 398, 416, 425,526, Soupeři střetnuvše se táží se zpravidla: budeme se biti, či zachováme mír? tak i v této sbírce: budem sja byty, če budem sja myryty 320, č. 477, 354, č. 490. —. Číslovka tri devjať vyskytuje se jen jednou, a to v zaříkadle, str. 15. Kůň přivolaný od reka svým vlasem, táže se, je-li služba, a on odpovídá: ni, ne služba, to pryslužba, a šče bude služba, str. 347, ve velkurusfcých obyčejně — praví pomocná bytost: eto ne ješčo služba, a služ-biška, též a služba ješčo vperedi.

Nezřídka mladík aneb dívka uvažuje, co udělá se skrytým člověkem, a to vypravuje se též dost ustáleným způsobem. Taktéž ve versi této sbírky o sněhurce, str. 480, č. 559 praví zbojníci: je-li to starý člověk, bude nám otcem, je-li v prostředních letech, bude naším bratrem, a jestli velmi mlád, bude naším lokajem. A jestli je to žena, to stará, bude naší matkou, jestli V prostředních létech, naší sestrou, a jestli ve velmi mladém věku, bude naší služkou. Zhusta nalézají se rozmanitá rýmovaná rčení, stejně v této sbírce opakuje se oblíbená hrozba: To mij meč, tvoja holova s pleč! 307, rozmanitě obměněno, 360, 372, č. 500.

Velice hojná jest vulgární kletba: ino koby jemu daty jisty, ščoby vin sja dobre nažer, ta j ide, sto kroť jeho mater, v solo-mu spaty 286, č. 445, kudy ty ideš, kroť tvoju mamu! 426, č. 516, O kroť žy tvoju mamu! 467, č. 550; Loketbrada vyrušil soudruhy: A ja Sim škir kalyta, po kolina boroda! pobory sja, čort by tvoja ma! 310, č. 471, pod 462. Dokonce kleje sám Bůh, volaje Adama: Jadame! nema. Jadame! sjaku taku tvoju matir! chody sjuda! 63, č. 126. Nezaznamenával jsem si takové výrazy z jiných sbírek. Zajisté byly velmi běžné, a možno bezpečně předpokládali, že zapisovatelé jich z ohledů mravopočestných nezapisovali, škrtali.