str. 85
na P61 mil., tedy přibylo Srbochorvatů od roku 1900 2-05 mil., to jest 24%, Slovinců jen 0-11 mil., to jest jenom 7%.
Značný přírůstek mají i Bulhaři; počet jejich stanoví Boháč na 6-20 mil., o 1-20 mil. více než 1900.
Je tedy všech Slovanů k roku 1928 asi 179-18 mil., to jest, vzrostl jejich počet o 31%.
V dalších statích probírá Boháč otázky hustoty obyvatelstva, agglomerace v jednotlivých slovanských zemích, přirozený vzrůst, otázku migrace, věk, rodinný stav a poměr pohlaví, náboženství, vzdělanost, povolání obyvatelstva a jeho poměry sociální. Na každé řádce těchto kapitol je patrno, jak kusé a neúplné byly pomůcky autorovy, a jak těžce je každé číslo vypočítáno. Nicméně při známé svědomitosti a přesnosti Boháčově není pochyby, že jeho údaje velmi se přibližují skutečnosti a jeho práce jistě je z těch, jež bude nejen bezpečnou pomůckou pro nás, ale jeho stať bude pramenem hlavních statistických dat i cizině. Nebylo by účelné vydati ji cizojazyčně? Chtk.
@---------------
G. Schwela: Das Wendentum in.der Niederlausitz und im Spreewald. — Bautzen (Budyšín) 1929, stran 16, cena neudána, náklad Kola lužickosrbských spisovatelů.
Jan S y m a n k: P ř i n o š 'k i k s t a w i z n a m 1 u ž i s k o-s erb s kej e rěče a literatury. — W Budyšinje 1929, stran 93, cena neudána, náklad téhož Kola luž. spisovatelů.
V první knížce o Lužických Srbech v Dolní Lužici a v Blatech vytiskl dolnolužický filolog Bog. Šwela přednášku, kterou proslovil v Lidovýchovném spolku wětošowském v říjnu roku 1927. Přednáška byla určena pro lidovědný kurs, jejž uspořádaly berlínské korporace: Ústřední ústav pro výchovu a vyučování (Zentralinstitut für Erziehung Und Unterricht) a Svaz německých spolků pro lidovědu (Verband deutscher Vereine für Volkskunde). Účelem bylo poznání dolnolužického svérázu v celé Dolní Lužici, zejména v Blatech (Spreewald), což se stalo také osobní projížďkou tohoto krásného slovanského kraje. Šwela svým věcným a jasným způsobem podal charakteristiku lužického národa, jeho jména a jazyka, při čemž zdůraznil vhodnější německý název Sorben, s o r b i s ch, proti vulgárnějšímu Wenden, wendisch. K tomu bych poznamenal, že se nyní v běžném tisku se strany lužické samé hojně užívá názvu Die Lausitzer Serben, lausitzser-h i s c h, a názvu toho užívají i cizí spisovatelé o Lužici, na př. Francouzi, kteří důsledně píší Serbe s de L u s a c e, s e r b o-1 u s a c i e n. Hlavní příčinou, proč Lužičané se počínají vyhý-bati názvu Wenden, wendisch, k němuž ostatne starší lužičtí spisovatelé vždycky připojovali Lausitz- (wendisch), je,' že název ten dostal časem hanlivou, zlehčující příchuť asi
