Jan, Wniebowzięcie i Narodzenie Najśw. Panny, Dzień Wszystkich Świętych i Dzień Zaduszny, Św. Marcin, Św. Mikołaj, S w. Andrzej i Św. Katarzyna, Drzewko wigilijne, jego początek i dzieje, Bože Narodzenie (tato kapitola podáva zhustený obsah monografie „Obrzędowość ludowa Božego Narodzenia, jej początek i znaczenie pierwotne, vydané knižně r. 1926 v Poznani).

Úzká souvislost výročních obřadů polských s československými působí, že stati Klingerovy s užitkem pročtou také naši pracovníci na tomto poli, které si, jak třeba přiznati, zaslouží pozornosti bedlivější. Zejména jest možno vřele doporučiti knížku Klingerovu těm, kdož si přejí poznati souvislost našich obřadů s lidovým kalendářem ostatních národů evropských a vlivy antické v lidových obřadech dnešních. Jasný výklad a umění vybrati ze spousty látky věci podstatné dodávají nemalé ceny této práci, k níž srdečně blahopřejeme redakci bibliotéky Ludu słowiańskiego.

V duchu zásady vyslovené v předmluvě jest postup autorův ve všech kapitolách obdobný. Podává popis obřadu u jednotlivých národů evropských a pokouší se najiti paralely antické objasňující slavnosti zachované v prostředí lidovém. Není pochyby, že rozsáhlá sčetlost Klingerova se znamenitě osvědčuje a některé rozpravy jako na př. o sv. Martinu, Mikuláši, Ondřeji, o Nanebevzetí P. Marie atd. jsou vskutku kabinetní ukázky jeho srovnávací metody. Tak na př. ukázal, jak nesprávné jsou domněnky spojující obřady svatomartinské s germánským kultem boha Wuotana. Vztah svatomartinských obřadů k pastýřství (srov. u nás „svatomartinskou sýpku" a j.) vysvětluje Klinger, že se tu světec křesťanský stal střediskem kultu, který se kdysi soustřeďoval kolem boha Marta (také obdoba jmen nebyla bez vlivu). Tak na př. datel, pták zasvěcený Martovi („picus Martius"), měl podle římské pověry schopnost nalézati zázračné býlí otvírající všeliké zámky. V lidové tradici německé má datel jméno Martinsvogel a podle podání přináší také kouzelné byliny téhož účinku („Springwurzel").

S kultem boha Marta splývají obřady přičleněné k římskému bohu vína (Liber), hellenisovanému vlivem kultu Dio-nysova. Podobně v kapitole Wniebowzięcie i narodzenie Najśw. Panny profesor Klinger ukazuje, že původ obyčejů, jimiž se oslavuje svátek 15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie), je třeba hledati v kultu bohyně Diany, jejíž místo zaujal svátek křesťanský. Původ slavnosti je tedy třeba hledati v době před-křesťanské, poněvadž podle římského kalendáře připadala na den 13. srpna slavnost Dianina, kdy bohyni byly obětovány desátky plodů polních. — Je příznačné, že v sousedství tohoto svátku je také památka sv. Hippolita, mučedníka (13. srpna) — jméno připomíná antickou báji o synu Theseovu Hippoli-tovi, který úkladem Afroditiným uvalil na sebe kletbu otcovu a byl roztrhán vlastními koni. Také mučedník křesťanský měl býti roztrhán koni, ale byl zachráněn tím, že před trestem ze-