str. 160
jména rozmanité driihy pastí a léček (autor připojil výstižné ilustrace) ukazují vynalézavost a obratnost lidových lovců. — Milován Gavazzi dokončil svou důkladnou stať o rozvoji a nynějším stavu národopisu v král. Ju-goslavije, Viski Károly podal stať Die ethnographische Tätigkeit in Ungarn, ale po obvyklém způsobu maďarském nedovedl zůstati na úrovni čistě vědecké bez politické příchuti. Mimo výklady o tom, že Slované a j. národové nemaďarští jsou vlastně jen přistěhovalci, najdeme také tvrzení, že Maďaři odedávna vynikali kulturou vyšší než ostatní národové sídlící y' Uhrách atd. V nástinu dějepisném se autor také zmínil o pověstné výstavě milleniové v Budapešti r. 1896 a dokládá, že na výstavě byla také výstavní vesnice, v níž vedle domů uherských byly také dům slovenský, srbský, bulharský atd. Autor spoléhá na neinformovanost čtenářů, poněvadž jde o věci, od nichž nás dělí propast světové války a jejích důsledků. Avšak neškodí vzpo-menouti dokladů, jež o této výstavě snesl vynikající národopisec český Jos. Klvaňa ve stati „O československých věcech na výstavě v Budapešti r. 1896" (Český Lid VI., 225 nsl.). Zejména vytkl český pozorovatel, že vlastně skorém vše, co na výstavě té bylo od jiných národů uherských, nemaďarských, skrylo se pod širokým pláštěm „Magyár Kiallitás", tedy maďarské výstavy. Tak se stalo, že „vůči cizině všechno, co tu na výstavě bylo pěkného od ostatních nemaďarských národů uherských, to připočteno — neprávem — Maďarům a to hlavně při věcech uměleckých nebylo spravedlivo." (Uv. m. str. 225.) jh.
Liesl Hanika-Otto: Sudetendeutsche-Volksrätsel. (Beiträge zur sudetendeutschen Volkskunde. XDC. Bd. 1930. Str. 166.
Pečlivá, pěkně uspořádaná sbírka podávající soupis německých lidových hádanek z oblasti našeho státu podle všech dostupných pramenů tištěných i podle záznamů rukopisných, zejména podle veliké sbírky chované v národopisném archivu německé společnosti pro vědu a umění ČSR. Úhrnem obsahuje sbírka 656 čísel. Do toho počtu autorka z'ahrnula nejen hádanky v užším smyslu, ale také otázky z oboru biblického a církevního, rozmanité otázky žertovné atd. dále lživé pohádky atd. Jako zvláštní přílohu připojila 110 hádanek českých, k nimž nenašla paralel německých, aby tak charakterisovala český typ hádankový. Právem ukazuje na starobylou formu hádanek českých. Překlady německé připojené k českým hádankám jsou správné. Z menších nedopatření uvádím: Str. 124 (39): „panna" — přeloženo: eine Frau. — 126 (157): ... na sta zrneček — přeloženo: gegen hundert Körnlein (správněji) Hunderte von K.) — (Srovn. totéž na str. 128 č. 78.) — 131 (95): Beznohý na dřevo leze — přeloženo: Ohne Füsse kriecht es auf dem Holz. (Správněji: Einer, der keine Füsse hat, kriecht auf einen Baum.) — Autorka připojila k své sbírce předmluvu podávající ucelený výklad o povaze hádanek lidových, úhrnné poznámky o vývoji badání atd. české práce, zejména důležité studie Flajšhansovy dobře zná a seznámila se také s českými sbírkami. Důkladná bibliografie sbírek německých doplňuje tuto cennou práci. jh.
Lud. Organ Polskiego Towarzystwa Etnologieznego. Serja II. Tom IX. Zeszyt I.-IV.
Stanislaw Bąk: Chata wiejska w okolicy Tarnobrzegu. Autor studuje lidový dům na území mezi Sanem a Vislou, jež obývají tak řečení „Lasowiacy'-. Monografie bohatě doložená přesnými výkresy a ilustracemi podává hojný materiál o lidovém domě oné oblasti a jistě této rozpravy s prospěchem užijí všichni, kdož se zabývají studiem obdobným .— Jan Kuchta: Zabytki itra-dycje historyczne po Twardowskim. O pověstném kouzelníkovi polském krouží mnoho podání jak v lidu tak v literatuře. Autor analysu je zprávy o čarodějné knize Twardowského, o jeho kouzelném zrcadle, o domě Tw. v Krakově (odkudž podle pověsti čaroděje odnesli ďáblové) a jiné tradice místní. — LudvíkKuba: Moje styky s Oskarem Kolbergem. Zasloužilý vydavatel sbírky „Slovanstvo ve svých zpěvech", mistr Ludvík Kuba podává (ve stati otištěné česky) vzpomínky na slavného sběratele Oskara Kolberga. Již ѵ letech osmdesátých se Kuba na Kolb. obrátil se žádostí, aby směl pro svou sbírku čerpati z bohatých materialií snesených v Ludu. Kolb. svolil a poslal mladému pracovníkovi všecky svazky, jež až do té doby vyšly, darem. Kuba se cestou do Ruska zastavil v Krakově u Kolb. a
|
|
