Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 255



účelu k setbě omastek od slavnostních pokrmů některých svátečních dnů, zejména od posledních dnů masopustních, kdy se nejvíce hýřívá tučnými jídly a kdy je všude požadavkem bohaté hodování. Omastek od masopustních jídel sé pak schovává k různým účelům, neboť Fastnachtsschmalz ist Wundschmalz, říkají Němci, a upotřebují ho i při polním hospodářství. Z Čech je mi znám doklad jen sekundární, z období samotného masopustu, který splynul nadto s analogickým kouzlem: Německá hospodyně v Krkonoších má totiž vyhoditi lněné semeno do výše rukama mastnýma od masopustních koblih, aby vyrostl v létě vysoký len,20) ale přece i tu důležitost masopustního omastku se hlásí. V Polsku radili dotýkati se ostatkové slaniny při sázení zelí, aby krtci zelí nepodrývali, anebo mazati železa pluhu škvarky od masopustního úterý.21)

V Chorvatsku věřili též v moc ostatkové slaniny; proto hospodyně, která chce, aby se urodilo pěkné obilí, má namazali pluh i vlastní ruce před setím tučným masem od masopustních dnů, pak nebudou ptáci zobatí zasetého zrna; obdobně pak i rýč před rytím, trlice před třením i stoupa před tlučením mají se namazat oním kouzelným tukem.22) Ostatkového omastku upotřebuje ee tedy i k mazání nářadí, kterému má dodati moci, zejména pluh se jím má natřít23) anebo se ho má upotřebiti k mazání vozu.21)

Naproti úloze masopustních pokrmů v oblasti polsko-ukrajinské převládl význam svěceného tuku, zvláště slaniny, která se přináší k posvěcení o velikonocích. Na př. na Kuja-vách rozsévač pšenice má si potřít ruce svěcenou slaninou, aby vrabci, obilí nejedli. Na Kielecku ten, kdo rozsévá ječmen, nebo kdo rozsazuje zelí, mastí si ruce tukem z velikonoční šunky. Na Krakovskú se doporučovalo potřít nářadí, srpy a kosy omastkem velikonoční šunky, aby bylo obilí ve stodole chráněno.26) Na Ukrajině má si rozsévač namazat ruce svěceným sádlem, protože vrabci, právě tak jako čerti a židé, sádla se bojí.26) Jinde připisují obzvláštní ochrannou moc i máslu, svěcenému v den sv. Vavřince (na př. v okolí Tarnobrzegu), neboť prosa, které bylo vyseto rukou, máslem tím natřenou, nevyzobou ptáci.27) Týž účinek přikládá se pak dokonce i svěcené olivě.28) Kdysi slanina, o velikonocích svěcená,


20) Sucletendeutsche Zeitschrift f. Volkskunde L, s. 123 (Dolní Ľanov).
21) Zb. wiad. XV., s. 48 (okolí Maková); Zb. wiad V., s. 140.
22) Zb. N. Ž. VI. s. 213.
23) Witzschel: Sagen, Sitten u. Gebräuche II. s. 190 (12).
24) Na Roudnicku mazali jím vůz při prvním svážení do stodoly (Hofier: Gebildbro'te deľ Faschingszeit s. 64), v Německu při prvním vyjíždění do pole (Jahn: Opfergebräuche s. 117).
25) Kolberg: Kujawy I. s. 13, Zb. wiad. III. e. 9, 11, Kolberg: Krakowskie III. s. 138. — O motivovaní zvyku podle analogie, aby zasévaný ječmen byl měkký jako slanina, viz kap. I. str. 34.
26) Čubinskij: Trudy ekspedicii v zapadno-rus. kraj I. s, 60.
27) Zb. wiad. XIV. s. 214. .
28) Zb. wiad. VI. s. 302 (Podhale).

Předchozí   Následující