zelné sazeničky, má se namazat pokaždé obyčejnou slaninou, aby jich housenky neokusovaly.34) V Rumunsku má si rozsévač namastit ruce máslem nebo slaninou, v Lotyšsku sádlem, ve Finsku tulením tukem.35) Účinek omastku může se tu vysvětlovati samotnou působivostí tuku, neboť i lněné nebo zelné semeno někdy schválně míchají s olejem anebo řepné a zelné semeno kropí i petrolejem.36) Místy na Slovensku přidávají i slaninu do pytle se lněným semenem, takže se může obaliti mastnou vrstvou. Hospodářská technologie učí, že omastek zdržuje klíčení semene, neboť oddaluje vláhu, kromě toho činí droboučké semeno k rozsévání těžším. V použití omastku při setí mohl tedy praktický účel splynouti s pověrečnými představami a přispěti k vytvoření uvedeného zvyku.

Jiné rady starých hospodářů doporučují potříti ruce před setím i jinými prostředky, které mohou vyplývati z přirozených pohnutek. Na Moravě (na Jihlavsku) radili rozsévači lnu natříti si ruce česnekem, který, pro zvýšení účinku, má býti schován od Štědrého dne, aby prý na vyrostlé rostlinky nešly mušky.37) V Pruském Slezsku má použiti k tomu sazí, pak nebude v poli hmyzu, v Horní Falci má politi ruku urinem, ve Wůrtem-bersku věří v účinek jalovce, ve Finsku doporučovali i dehet na ruce, aby červi neničili zasetého zrna.38) A jestliže finský rozsévač měl se před setím dotknouti ženiných genitálií, možná, že i tu se uplatnil více pach lidského těla než jiné motivy.39) Ostatní uvedené prostředky jsou totiž většinou látky ostře páchnoucí; připisuje se jim sice i ochranná moc, rovněž pro jejich ostrou vůni, ale kromě toho může se počítati i s jejich přirozenými vlastnostmi přímo. Ve skutečnosti jest sice jejich účinek dost slabý, neboť hlína rychle pohltí všechny vůně, ale v představách lidu zaujímají důležitější místo než zasluhují.

V lidovém zvykosloví nejsou řídké případy, že obyčeje vznikly z praktických poznatků a potřeb. Jejich praktický účel spojil se však záhy s prvky lidové obřadnosti, jakmile ony výkony zapadly v kruh ostatních zvyků a jakmile se spojily s některým svátkem a s cyklem jeho obřadů. V prvé řadě ovšem lze se nadíti takovýchto případů u obyčejů, týkajících se zemědělské práce, neboť bezprostřední spojení se samotnými výkony práce a s praktickými účely je málokde tak úzké jako ve zvycích agrárních.