vého, které bylo spáleno o vánocích, o velikonocích a o svatodušních svátcích a to před východem slunce; popel takový přispěje k tomu, že pšenice nebude snětivá.57) Víra v moc vánočního popela a vánočních oharků udržela se mezi lidem do posledních dob. Na Slovensku v Mikušovské dolině byl zapsán zvyk sypati na zelí popel z hruškového dřeva, spáleného o Štědrém večeru, aby na ně nešly housenky.58) Rovněž na Valašsku byla zaznamenána zpráva, že gazděny schovávaly vánoční popel, aby jím sypaly zelnou přísadu na ochranu proti muškám.59)

V Rudohoří přidávali štědrovečerní popel k pšenici, ale prosýpali jej kromě toho otvorem ve větvi a vyseli na čtyři rohy pole, ve Slezsku a v Durynsku přidávali jej ke lněnému semeni na ochranu proti hmyzu, v Horní Falci ku pšenici, aby nebyla snětivá. Z téhož důvodu zachovávají obyčej i sedmihradští Sasi.50) V Chorvatsku sypali vánočním popelem přísadu, aby byla bezpečna před hmyzem, v Srbsku schovávali na ochranu polí zbytky vánočního badnjaku.61) V Polsku místy obalili brambory před sázením v popeli z haluzí, kterými byla ozdobena jizba o Štědrém večeru, u Mazurů popel, napálený mezi dnem Božího narození a Novým rokem smísili s trochou obilí a vyseli jím nejprve na poli kříž; totéž učinili i na poli, určeném pro zasetí hrachu.62) U Lotyšů byl zapsán prostředek ještě složitější, neboť popel má pocházeti z palice, ukradené na Štědrý den.83) Na Slovensku pak i vrabec, z něhož popel se má k obilí přimíchati, musí býti chycen o Štědrém dni.64) Uvedené příklady poskytují zároveň vhodnou ukázku, jak se podmínky kouzelných prostředků množí a jak zatlačují význam samotného popela do pozadí.

Kromě vánočního popela používá se někdy k hospodářským účelům i popela velikonočního, jak některé zápisy již naznačily. Na Moravě (v okolí Vizovic) sypali zelné sazeničky popelem, vybraným na Velký pátek před východem slunce a s prachem smíchaným, aby jim mušky neškodily,65) jinde, v Čechách, sypali velikonočním popelem místa, kde ryli krtci, aby je zahnali.66) Přidávali mu tedy především obrannou moc. V šaškem Rudohoří vyváželi na Boží hod před východem slunce popel na pole, aby zvýšili jejich úrodnost, jinde sypali na ně