obranná moc patří samotnému popelu,72) u evropského lidu většinou přesunula se příčina jeho působivosti a odvozuje se z jeho obzvláštního původu anebo ze spojení se svátky.

S očistným a obranným vlivem ohně souvisí i zvyk „p ř e-p a 1 o v a t i" semeno před setím, t. j. sypati je skrz oheň, skrz hořící slámu a pod., většinou s tím odůvodněním, že úroda nebude pak snětivá. Je možné, že přepalováním ničily se i zárodky plísní, které mohou býti na zrnu usazeny, ale přesvědčení o katartickém účinku ohně nelze v lidových představách zapříti.73) Při tom setkáváme se však znovu se zjevem, který se v předešlém odstavci tak zřetelně projevil, že totiž účinek výkonu je zesilován použitím materiálu, který sám o sobě jest nadán určitou mocí, 'tím, že souvisí se svátky anebo s jinými obřady a představami.

V Čechách na př. dostalo se mi zprávy z Kutnohorska, že bývalo zvykem sypati proso před setím skrz hořící slámu, aby se urodilo velké zrno a jáhly z něho aby byly pěkně žluté.74) V minulém století pak v okolí Kolína byly zapsány obyčeje prosýpati proso nad neckami hořícím záklasníkem, který byl vytažen z levého rohu sousedova stavení, aby nebylo snětivé, anebo sypati je skrz zapálenou slámu, která* byla uložena do postele před Narozením Páně a před setbou prosa z ní vybrána.76)

Častý byl obyčej přepalování v Polsku a v přilehlých krajích rusínskych. Na př. na Kielecku a v okolí Tarnova sypali proso zapáleným slaměným věchtem, aby nebylo snětivé.70) Podle jiné zprávy musilo se však použiti slámy ze snopu, který stál o vánocích v jizbě, anebo slamou s vánočního stolu má se ovinouti77) hrnek, ve kterém je proso nasypáno. Vliv velikonočních svátků projevil se ve variaci zvyku, jak se prováděl v okolí Jaroslavě: před setím prosa položil hospodář trní od Bílé soboty na kolo, pod nímž zapálil slámu, a trním prosýpal prosné semeno, věře, že přepalování zabrání sněti a vzrůstu plevele.75) Svatební rekvisity dodávaly úkonu váhy v okolí Pinczova, neboť do ohně. nad kterým se proso sype, má se při-dati svatební palma anebo se jí má oheň rozhrabovat, kdežto vliv mrtvého se uplatnil ve zvyku v okolí Czestochové, kde radí použiti k tomu účelu slámy, na které ležel nebožtík.79) Rovněž v Německu ve Francích sypal rolník pšenici na poli skrz oheň, aby nebyla snětivá, ve Slezsku použil věchtu slámy, ve Finsku prosýpal rozsévač zrní hořícím válcem z březové