str. 265
0 Květné neděli nebo na Velký pátek do polí za stejným účelem obranným, výslovně však se připomíná, že se používá prutů březových nebo osikových; v prvém případě nebudou krtci v poli rýti, v drubém případě na poli nepotluče.85)
Ještě častěji se obranný účinek přikládá větvím, ulomeným o Božím těle s břízek, postavených u oltářů, jejichž působením má se s pole oddáliti hmyz a housenky, krtci i myši, sněť a vůbec neštěstí.86) Někdy pak zastrkují se pruty do polí za podobným účelem i v předvečer svátku filipojakubského a na Slovensku v předvečer sv. Jana.87)
Úkol svěcených kočiček a božítělových prutů souvisí s úlohou svěcených předmětů, které se přidávají k semeni anebo zahrabávají do pole. Svěcených kočiček, hrom-niční svíčky, svěcené vody používá se již při přípravě semene, svěcenou křídou značí si rozsévač ruku, svěcené byliny kladou se do polních brázd, ba v Polsku zahrabávají do čtyř rohů pole
1 evangelia, psaná na proužcích papíru, aby krupobití nezničilo úrody.88) Často se připomíná kropení svěcenou vodou, buď oráče, vyjíždějícího do práce, anebo semene, chystaného k vysetí. Namísto tříkrálové vody může se však použiti i vody Há-tové, svěcené v den sv. Agathy (5. února), kte'ré lid připisuje zvláštní očistnou moc a kterou, podle zprávy ze Žďárská, schovává i k pokropení obilí, připravovaného k setí.89) V Busku v ka-lužské gubernii zakopávají svěcenou vodu dokonce i s nádobou do pole.90) Kromě toho kropívají se i pole svěcenou vodou, především v den Tří králů neb o velikonocích, kdy se místy též používá Hátové vody k zahnání krtků.
Úmysl, aby úroda byla chráněna před ptáky a vůbec před škodnou, sledují některé obyčeje při vysévání prvního semene v poli. Netřeba poukazovati na vysévání prvních hrstí ve znamení kříže nebo začátečních písmen jména Kristova,91) jejichž účel je zřejmý. Jde spíše o ony zvyky vyhazovali semeno určitým zvláštním způsobem, v určitém směru nebo na určité místo, na př. házeti semeno přes rameno nebo levou rukou nebo k východu, zasévati je do křoví anebo určovati je ptákům, žebrákům a pod., které obyčejně jsou motivovány tak že ostatní obilí bude pak chráněno před ptáky nebo vůbec před zlými vlivy.
Na Slovensku místy radí lidé hoditi první zrní dozadu
č. jihových. II. s. 150; Náš Domov III. s. 58; Zlatá stezka II. s. 125; odpověď na dotazník z Bydžovska, z Boskovická a j.
85) Národop. Sborník Hořicka s. 197; Květy 1846, s. 263 = Grohmann 1. c. s. 58.
86) .Čečetka: Královémestecko s. 165; Košťál: Rostlinstvo s. 143; Čas. ol. mus. XII. s. 111; Lid na Hlinecku s. 207; Květy 1846, s. 34; Jitřenka XIII. s. 72; Dobšinský: Prost, obyčaje s. 59; Chrudimsko a Nasavrcko s. 445.
87) Náš Domov III. s. 12; Slov- Pohľady XIV. s. 132, XXIV. s. 609.
88) Mater. VII. s. 48.
89) Archiv Národop. Musea č. 45 a) s. 3. 90) Zelenin: Opisanie s. 607.
91) Rantasalo: Ackerbau III. s. 64 n.