str. 268
Z obavy před nimi vycházejí pak ony četné zákazy vyva-rovati se dotyku mrtvých, nepoužívati jejich věcí a nepodni-kati žádné práce před jejich pohřbením, aby nepřišla na zmar, zákazy, které se pak odrážejí přirozeně i v obavě o hospodářství a vůbec všude tam, kde se očekává nový život a vzrůst. Proto vyhýbají se těhotné ženy pohledu na nebožtíka a dotyku jeho těla, aby jejich dítě neneslo stopy toho na svém těle, proto ten, kdo se během roku mrtvého dotýkal, nerozsévá v polích, boje se, že by semeno jeho rukou rozhozené nevzešlo,98) ani ne-štěpuje stromů ze strachu, že by se štěpování nezdařilo.99) Proto, leží-li v obci nebožtík, nemá se začíti se setbou ani se sázením, ba nemá se semenem ani hýbati, aby přítomnost mrtvého neměla špatného vlivu na úrodu.100) Ostatně, leží-li v obci otevřený hrob, jest to zlou předzvěstí i pro sňatek, a potká-li svatební průvod pohřeb, vykládá si setkání za nej-horší znamení, které se mohlo vyskytnouti. Právě tak veškeré předměty, které souvisí s mrtvolou a s pohřbem, přenášejí zhoubné působení smrti dále a je vůbec přímo zakázáno po-užívati jich. Dřeva, z něhož byla zhotovena rakev, nesmí se použiti na kolébku, hlína z hrobu může způsobit, že člověk, přes kterého byla přehozena, chřadne a onemocní. Sláma, na které nebožtík ležel, nemá se házet na hnojiště, neboť na poli, kam by se dostala, nebylo by úrody; nesmí se ani v poli zakopat, nýbrž obyčejně se pálí.1) Voda, kterou byla mrtvola umyta, nesmí se vylít pod ovocný strom, neboť by pak uschl. V Polsku odstraňují ze světnice, kde někdo zemřel, všechna semena i posvěcené byliny, aby neztratily své moci.2) Z téže víry vznikl pak i zákaz, že se pohřební průvod nemá ubírati přímo přes pole, nýbrž musí jiti po cestě, protože ona pole, kudy by průvod šel, nepřinesla by úrody.3)
Mrtvý zanáší smrt s sebou všude, kamkoli se jeho stopa dostane, a proto ve všech případech, kde jde o to, zachovati život a plodnost úrody, lidé vyhýbají se jeho vlivu. Naproti tomu však v případech, kde mají býti naopak odstraněny nepříznivé zjevy a kde je cílem zapuditi je, tam s výhodou lze použiti odpudivého a ničivého vlivu mrtvých, neboť vzejde z něho hospodáři prospěch. Je tedy jen dílem vývoje, jestliže prostředky, které byly v jedněch případech zakázány, za jiných opačných okolností jsou přímo vyhledávány, jestliže od obav před nimi přechází se k jejich používání, aby odvrátily nemilé vlivy a zjevy. Proto tytéž předměty s mrtvého a jeho rakve, které zaháněly úrodu s polí, mohou naopak s pro-
98) Kolherg: Pokucie III. s. 153; Bystroń: Zwyczaje źniwiarskie s. 168. 99) Srpski Etn. Zhornik XXXII. s. 108.
10°) Zelenin: Opisanie s. 293; Bystroń 1. c. s. 168; Wisła XVII. s. 277, Nro. 150.
1) Lud IV. s. 108; Mater. IV. s- 108; Etnograf. Zhirnyk V. s. 169; Kolherg: Krakowskie II. s. 6.
2) Fischer: Zwyczaje pogrzebowe s. 132.
3) Fischer I. c. s. 319.