jedl,12) anebo použije-li se za rozsívku plachty, na které nebožtík byl položen.13)

Právě tak sláma, na níž ležel, má moc zaháněti housenky a myši, nasype-li se na rohy pole nebo do stodoly.14) Podobně působí i voda, kterou byl mrtvý umyt, zahánějíc myši, stinky, ba i zloděje.15) V Lužici došlo pak podle této představy k složitější radě prosít semeno prosa skrze proražené dno hrnku, z něhož byl mrtvý umýván, aby bylo chráněno před ptáky.16) Je pochopitelné, že i tříska z rakve se vyznačuje touže schopností a zahání vrabce nebo housenky, je-li zasazena do pole, právě tak jako hobliny z rakve, na jeho rozích zapálené, zahánějí svým kouřem obtížný hmyz.17)

Ničivá a odpuzující moc přechází však také na vše, co souvisí s přípravou hrobu a rakve: Pomocí lopaty nebo motyky, hrobařovi ukradené, může býti na př. pšenice zbavena sněti, „strojí-li se" jimi před setím; pomocí hole, kterou hrobník měřil hrob, mohou býti zapuzeni vrabci a zajíci, zarazí-li se hůl do pole; vleče-li se kolem zelného záhonu provázek, jímž byla měřena mrtvola, může býti hospodář bezpečen, že na ně nepřijdou zajíci.18)

S hlubokou vírou používá se předmětů, které jeví vztahy k mrtvým a ke hřbitovu, v krajích finských a estonských, kde rolník zabezpečuje si jejich pomocí své pole jmenovitě před zloději a všemi nepříznivými vlivy a to již při pálení lesa, zejména pak při oplocení a oborání pole. Řada předmětů, kterých při tom používá, je daleko pestřejší než u nás.19) Finský rolník nosí s sebou nebo zahrabává do pole nebo věší na plot kosti ze hřbitova, hřebík z rakve, jehlu, kterou byl šit oděv pro mrtvého, nit, která byla protažena jeho rty, peníz, který byl vložen v jeho ústa, provaz, který byl ovinut kol jeho krku a j. Estonský rozsévač béře zase semeno z lidské lebky anebo je