str. 273
myslili na ženu, sice bude pšenice, již seje, snětivá.23) Rovněž v Německu dotvrzují zprávy, dochované z Hesenska nebo ze Saska, že rozsévač nesmí zůstávati v noci se ženou, též od sedmihradských Sasů a z Uher dostalo se nám podobných informací,21) právě tak jako ze Srbska, kde onen člen zádruhy, který ostatními byl vybrán za rozsévače, nesmí býti se ženou po celou dobu, než skončí setí.25) Stejné zákazy zachovávají se v době setby i u národů mimoevropského světa a zřejmé doklady byly zapsány zvláště u Indiánů Ameriky i u domorodců Australie a Melanesie.26)
Kromě soužití manželů někdy však i pouhá přítomnost ženina může působiti škodlivě na podnikaný výkon. V Čechách na př. mnohý hospodář nedopustí, aby žena pšenici rozsévala anebo vláčela, protože by prý sněť rostla v obilí. Místy pak říkají, kdyby žena s potahem vláčela pluh, že rovněž poroste v zasetém obilí sněť.27) V Lancuckém kraji, v Polsku, žena nesmí býti při setí řepy, sice bude pukat,28) podle rumunského obyčeje žena nesmí předejiti před pluhem se zapraženými voly, uchystanými k prvnímu výjezdu.29)
Jindy, a to ve většině případů, bývá zákaz ženiny přítomnosti a práce omezen na, určitá období, zejména šestinedělí a dobu menstruace, což souvisí ovšem se všeobecnou její isolací, jiři níž se uplatňují různé důvody, proč je pokládána za nečistou. Žena v době churavosti podle české pověry nesmí sázeti zeleninu, neboť se neujme, šestinedělka nesmí sázeti zeli, sice bude vyšeptalé,30) nesmí vystupovati na strom, sice by uschl, ani kráčeti přes pole, neboť hrom bije v jejích patách. Podle polské tradice nesmí žena v oněch dnech sázeti zelí, neboť by mu opadávaly listy, nesmi ani síti ani sbírati ovoce, sice všechno se bude kaziti, nesmí ani v zahradě zalévati, pleti a vůbec nic podnikati s plodinami, neboť vše, čeho se dotkne, sežloutne a uschne. Podobné zákazy bylo by lze dosvědčiti ze všech končin Evropy i cizího světa.31)
Frazer, který přede všemi jinými zdůrazňoval sympatické působení lidské plodnosti, jmenovitě ženské, na úrodnost polí, snažil se překlenouti most mezi oběma extrémními stanovisky,
23) Květy 1846, ą. 539; odpověď na dotazník z Kostelce n. Vit.
24) Meyer: D- Volkskunde s. 224, 227; ze-Sedmihrad uvedena je zpráva u Jahna: Opfergebräuche s. 70; z Uher u Frazera: Le rameau ďor s. 129.
25) Srp. Etn. Zbornik XVII. s. 15.
26) Frazer: The Magic Art И.3, The In-fluence o f the Sexes on Vegetation, e. 104 n.
27) Hospodářské noviny VIII. 1857, s. 146 = Květy 1846, s. 539; Český Lid XXII. s. 154.
28) Lud VLIL 8. 364.
29) Pamfile: Agricultura s. 49.
3°) Časopis Čes. Musea 1856, sv. 3, s. 62; Košťál: Rostlinstvo s. 203, 206; Wuttke: Deutscher Volksaberglaube4 s. 577.
31) Lud III. s. 11; Federowski: Lud białoruski I. 2236, 2299; Bystroń: Slov. obrzędy rodzinne s. 9, 35; Srpski Etn. Zbornik I. s. 197; Biegeleisen: Matka i dziecko s. 75 n.; Ploss :Das Weib I. s. 263 n., II. s. 348 n.