rozsévaného zrní.38) Docela obdobně v srbských krajích jmenují vlka „kamenjakem", aby mu v létě ústa zůstala uzavřena a tuhá jako kámen, v Bosně hada, který se honí za člověkem a který jindy bývá nazýván poskok, jmenují neposkok,39) dítěti pak, které si srbští rodiče přejí uchovati na živu, dávají jméno Živko.40)

Zákazům nepronášeti při setí určitých slov blíží se zapovědí nemluviti při setbě vůbec. Odůvodnění bývá v lidových představách spojeno obyčejně se vzpomínkou na ptáky a vůbec na škodnou, která nebude pak zasévanému obilí ško-diti, podle několika motivů, které dávají ke spojení obou představ podnět. Jednak vystupují v něm zásady sympatické magie, podle kterých zůstanou ptákům zobáky zavřeny, tak jako jsou zavřena rozsévačova ústa při setí,41) jednak tane lidu na mysli obava, že by ptáci mohli zaslechnouti rozsévače a byli by upozorněni na zrno, kdežto pracuje-li mlčky, nepovšimnou si zasetého obilí. Tento ohled patří mezi velmi důležité motivy loveckých obyčejů, ve kterých vyvěrá skutečně z pozorování přírody a ze zkušeností. Plachá zvěř, ostražitě naslouchajíc, prchá před nejmenším šelestem anebo se lovci dokonce předem zúmyslně vyhne, zaslechla-li z jeho řeči, že se chystá na lov; proto se veškeré záměry o podobných podnicích musí zachová-vati v tajnosti.42) Kromě toho mlčení zachovává se však jako důležitá součást kouzelných a posvátných výkonů, přispívajíc k jejich účinnosti. 43) Jest známo, že mnohá kouzla musí se provésti za naprostého mlčení, mají-li míti účinek, kdežto jediné slovo může zmařili veškero přičinění; stačí vzpomenou ti rituelního mlčení při dobývání pokladů, při nabývání léčebných prostředků (rostlin, nabírání vody), při věštebném pozorování a pod.

Při setí zákaz mluviti bývá podporován ještě jiným obyčejem, totiž držeti několik semen v ústech, ale zachovává se i bez něho. Na mnohých místech Čech žádná hospodyně nepromluví, seje-li mák, protože se domnívá, že by jej jinak vrány a ptáci sesbírali; na Slovensku byl týž obyčej odůvodněn tak, že sýkorky nebudou mák zobati, anebo že chlapci na něj nepřijdou. 44) Na Chrudimsku nemluví lidé při sázení hlavatice, aby zajíci neškodili zelí, na Moravě byl zapsán příkaz mlčeti při sázení cibule z toho důvodu, že jinak cibule roste pak příliš do listů a nikoli do spodku. 4ä) Na Hlinecku