hospodář zachovává přísné mlčení, seje-li po prvé obilí, nepraví se však, z jakých příčin, na západním Slovensku slibují si, že obilí nebude snětivé. 46)

Obyčejně spojuje se však příkaz mlčení se zvykem držeti semeno v ústech, který byl již dříve popsán. Kromě zrní vkládá však rozsévač v ústa někdy i jiné předměty s týmž vysvětlením, aby nemluvil; na př. v Německu drží mezi zuby křížek, prsten nebo kámen, u karpatských Rusínů má si nabratí do úst po případě i vody. Oba zvyky, vkládati semeno nebo jiné předměty do úst a zachovávati mlčení se tedy navzájem podporují a zdvojují svoji účinnost. *7)

Kromě hovoru jest zakázáno tropiti jakýkoli jiný hluk, tlouci, skákati a pod. a to nejen při prvním setí, nýbrž po celou dobu, co setba trvá. Příkaz ticha a klidu provázívá mnohé posvátné úkony, aby jejich proces nebyl rušen, až na konec se stává stálým požadavkem při důležitých úkolech a ve významných chvílích i bez určení vlastního účelu, proč se tak děje. Na Moravském Slovensku zakazuje se tlouci hroudy na poli, osetém pohankou, neboť by se neurodila, a činí-li tak někdo, říká se: trepeš hrnce na kašu, t. j. nebude jí a můžeš tedy i hrnec roiztlouci. 48) Téže kategorii zvyků patří zákaz práti, t. j. práti na potoce pístem, neboť rány jeho se daleko rozléhají. Proto nejen při setí, nýbrž i v období některých svátků, v době nemoci a pod. zakazuje se ve východní Evropě práti. Místy zapovídá se i tančiti, dokud obilí stojí na poli, a to, podle česko-německé pověry, proto, aby se obilí nezatlouklo do země, podle ruského názoru proto, že země jest v požehnaném stavu. 49)

Naproti tomu jindy hluk, střelba a pod. platívají jako obranný výkon, zapuzující zlé vlivy. Hluk plaší démony, nečistou sílu a vůbec nepříznivé moci a proto ve chvílích, kdy hrozí nebezpečenství anebo kdy zvláště jde o to ochrániti určitou osobu nebo věc, hlučívá se, střílí, zvoní, práská bičem atd., na př. o svatbě, při narození dítěte, o Štědrém večeru, v noci filipo'jakuhské a j. Takového rázu bude asi též obyčej zvonit na ochranu polí v době, kdy obilí kvete, jak byl popsán u Němců západních Čech, z takového podkladu vychází asi příkaz, zapsaný u lidu z pruského Slezska, doporučující křičet u lněného pole, aby len rostl do výše. 60)

Obdobné dvojité pochopení nalézáme při klení, které též s jedné strany jest zakazováno jako škodlivé, kdežto s druhé strany se doporučuje. V jižních Čechách slyšela jsem zápověď, že rozsévač nesmí při setí klít, sice mu na poli poroste bodlák