str. 279
čistiti obuv na Boží Hod, aby neměl snětí v pšenici. 57) Na Slovensku naproti tomu varovali hospodáře, aby nechodil obutý mezi okurky, 5S) z příčin pravděpodobně praktických: aby nepoškodil plodů, protože okurky, poraněné na slupce, hořknou, anebo proto, aby zápach obuvi nezaplašil hmyzu, povádějícího opyleni. Kromě toho však i v jiných oborech hospodářství zapovídalo se používati namazané obuvi, na př. při pěstování hedvábnických bourců, mezi něž, podle přesvědčení kavkazského lidu, nesmí vstoupiti člověk v botách namazaných dehtem.50) Zdá se, že v zákazech mazati boty a vstupovati na pole obutý, uplatňoval se nejvíce zápach špatných mazadel, obdobně, jako tomu bylo v loveckých obyčejích, kde zápach obuvi hrál důležitou úlohu.
Praktický podklad projevuje se pravděpodobně i v zápo-vědech nesypati zrní do pytlů nebo do plachet od mouky, aby nebylo snětí v poli, 00) buď aby se nezachytily na pomoučeném povrchu zárodky plísně anebo aby červi nenapadali zrna v zemi.
Některé zapovědí, čeho se musí rozsévač varovati, tvoří spíše výstrahu než zákaz, na př. zapomene-li rozsévač osíti některý záhon, je velmi zlým znamením pro něho a věští mu smrt. Takové výstrahy patří však spíše v obor augurií než zákazů.
Kromě uvedených případů mohou však zákazy vyrůstati i z jiných ještě principů, zejména ze zásad kontagiosní a par-tiální magie, podle kterých se zapovídá oddělovati část z celku anebo dávati část ze svého majetku cizímu člověku. Zajímavým a četným obyčejům toho druhu bude věnována kapitola následující.
57) Český Lid II. s. 601,
58) Sborník mus- spol. IV. s'. 48.
59) Sborník mater. Kavkaza XI. 1891, otd. 2, s. 21.
60) Hospodářské noviny VIII. 1857, s. 146; Český Lid XXII. s. 154; Zb. wiad. III. s. 9.