III. Přenášení úrody. Obyčeje při dožetí.

Další velikou skupinu obyčejů tvoří ty zvyky, které mají za základ myšlenku přenášeti úrodu. Jestliže dosud zařadili jsme obyčeje, posilující úrodu a zabezpečující ji a dále obyčeje chránící ji, do této skupiny spadají obyčeje, které mají přenášeti schopnost roditi obilí a vůbec plodiny a které mají pře-váděti bohatství úrody buď s cizího pole, s cizího majetku, na vlastní nivu, anebo z minulého roku do nového období na novou setbu. Setkáváme se tu opět s obyčeji positivního i negativního rázu, tedy se zákazy, na př. dávati vlastní semeno a půjčovati je cizím, ale také s velkou řadou rozkazů, jak zvyšiti vlastní užitek, třeba i na úkor sousedů, a zejména s opatřeními, jakého zrna použiti k první setbě. Poučný a důležitý soubor zvyků, spojených s výběrem zrní k setbě, přivádí nás pak i k důležitosti významného obilí minulé úrody a svádí v okruh dožinkových obyčejů, které ve sjjojení se setbou a ve světle ostatních výkonů, obvyklých při setí, objeví se nám s jiné ještě stránky než bývaly probírány.

Věnujme nejdříve pozornost prvnímu cyklu zvyků, spojených totiž s odnášením úrody a užitku, mezi nimi pak v prvé řadě obraťme zřetel k důležitému zákazu, který bývá zachováván na rozlehlém území slovanských i jiných národů, totiž zákazu půjčovati k setbě z vlastního zrní ně-komu jinému anebo vůbec dávati v době setí cokoliv z domu.

Na Slovensku na př. někteří rolníci, mají-li lepší zrno anebo brambory lepšího druhu, nechtějí půjčiti z nich sousedům k setí a sice proto, že se bojí, „že by si tím plemeno oddali", kdyby poskytli z něho jiným, že by se jim samým onen druh obilí nebo zemáků více nedařil.1)

Pěkně vystihl zákaz půjčovati semeno a obavu před ztrátou úrody polský sběratel Šwietek podle názorů nadrabského lidu. Existuje totiž u lidu toho pověra, že od hospodáře, který půjčí brambor nebo fazolí na sázení a hrachu na setí, přenáší se úrodnost dotyčných plodů tomu, komu se půjčují. Špatná úroda, která stihne pak pole neobezřetného rolníka, který půjčil ze svých zásob k osetí cizích polí, vykládá se jako ná-