str. 295
článku zná ovšem jen, že tento motiv se vyskytá u severoafrického národa Nuba, ale k němu mohl prý býti zanesen Vandaly aneb . Goty. Skutečně jest to mnohem více rozšířeno, také v Orientě: Eug. Prym a Alb. Socin, Der neuaram. Dialekt iL, 25, Bergsträsser, Neuaram. M. 7 č. 3, Lorimer, Persian Tales 218, i v židov, podání, M. J. bin Gorion, L, 305, 328, Gaster, Exempla of the Rabbis 119 č. 330, srv. R. Köhler, Klein. Schrift. IL, 444. Wesselski, Mönchslatein 241 a j., na Kavkaze, Šb. Mater. Kavkaz. IL, odd. 2. str. 128 č. í, slovanské paralely úmyslně pomíjím. Není nikterak blíže odůvodněno tvrzení: nehledě na jablko jako symbol lásky lze za původní zemi jednotlivých mytických významů jablka považovati země germánské; odtud vyzařo>-valy jednotlivé motivy o jablku do okolních zemí, str. 91. Nijak lépe nejsou odůvodněny jiné domněnky, tak domnívá se autor článku o egyptských motivech, že skladatel ruské knižní povídky zachované v rukopise XVII. st., kterou Löwis of Menar pojal do své sbírky Russische Volksmärchen r. 1914, str. 308 č. 53, čerpal „vedome aneb bezvědomě" ze staré egyptské povídky o dvou bratřích, a to jest mu svědectvím, že egyptské motivy se stěhovaly přes Recko a Byzanc v novější době. A přece má tato povídka velmi hojné paralely v lidových tradicích. Již Sav-čenko ukázal ve své knize Busskaja nar. skazka, str. 56, že jest plná pohádkových podrobností, a leda cizí jména reků a rekyň překážejí mu hledati pramen v lidovém podání, ač právě jména cizokrajná mohla býti podle běžné tehdy módy dána rekům pohádkovým, od knižníka té doby. Autor článku Amor a Psyche míní str. 64, že železné střevíce, které rekyně musí opotře-bovati, než najde zmizelého milence, pocházejí ze slovanského pramene a pronikají přes Slezsko. Svého času sledovali jsme právě tento motiv až do jihozápadní Evropy. (Povídky lidu opav. a han. str. 4.) Zároveň tvrzeno, že skleněná hora se nalézá jen v germánském podání, str. 64. Skutečně jsou četné doklady ze všech slovanských zemí, z východních, až z ruského severovýchodu Zelenin, Perm. 342 č. 59, z jihu Vila St. Novakoviéa JÍL, 288, i u Reků, Kretschmer, Neugriech. M. 294. Taková tvrzení by se mela šíře dovozovati, aby mohla býti přijata s jakousi pravděpodobností. Tyto výtky nechtí ubírati však veliké ceně toho díla pro všechny badatele lidových podání, takže přes to v něm můžeme spatřovati Velice prospěšnou pomůcku pro všechny, i ty, kteří si obrali za úkol studovati podání jiných národů, a zvláště pro náš slovanský svět. J. Polívka.
Бюро заочнего обучения при пед(агогическом) фак(ултете) 2. М(ос-ковского) Г(осударственнего) У(ниверситета). Отделение русскаго языка и литературы. Второй год обучения. Проф. Б. М. Соколов, Рус-ский фольклор. Вып. І-ІІ. Издание бюро заочнего- обучения при 2. М. Г. У. Москва 1929—30, str. 111 a 128. -
|
|
