a j. Jinak se mstí za klamání se strany kněží, mnichů, jinde loupežníků též v řadě povídek, srv. Cosquin, Lorrain. II, 338—341, Clouston, Popul. Tales and Fictions II, 36, 473, Sutermeister,. Märchen Schweiz 145. Přiznávám ovšem, že nikde nenašel jsem tolik paralel, jak v krajích někdejší ruské říše. Uznáváme plně, že se povídky různé vypravovávaly v různém prostředí, a bylo-by záslužno, podle toho hlouběji tříditi materiál. Místy se to děje, tak na př. nedávno byly speciálně sebrány a vytištěny povídky vypravované v kruhu řemeslnických tovaryšů, v XLII. sv. Srpského entograf. Zborníka, Tihomir R. Gjorgjevic, Život i obi-čaji narodni kn. XVII, 1928, str. 245—264 (25 čísel), ale nějaké zvláštní sociální prvky marně bychom v nich hledali. I když uznáváme v zásadě princip B. M. Sokolova správným, nemůžeme nijak schvalovati jeho vývody. Přirozeně jest nám zcela cizí terminologie i fraseologie, jíž užívá. Ovšem v zemi, kde jednotlivci jest docela uzavřen všechen ostatní tisk nebolševický a jedinou duševní stravou jest tisk stranický, ať denní, ať revuálni, ať knižní, není divu, že každý sovětský občan mimo-volně si osvojí tento sloh, nám, jimž jest přístupen tisk všech barev a odstínů, naprosto cizí. Jsou nepochybně rozdíly mezi nazíráním různých vrstev společenských, čili tříd, tím větší, čím větší jest propast je dělící. Libují si v různé duševní stravě, tedy též v různých písních i povídkách; různá jest zajisté i forma, ve které se podávají. Ale není tato propast sebehlubší nepře-klenutelná. Víme, že z okolí panských dvorců přecházely látky prostřednictvím panské čeledi mezi obecný lid, a s druhé strany nebyly při nejmenším lidové písně a podání cizí ani panstvu, aspoň do té doby, kdy záliba v cizí literatuře nevytlačila domácí tradice. Ještě menší byly rozdíly mezi vrstvami (třídami) obecného lidu vesnického a lidu městského. Z knihy B. M. Sokolova nabýváme dojmu, jako by ruský národ se rozpadl v řadu tříd samostatně vedle sebe žijících, takže pro samé třídy není viděti národ, t. j. skupinu společenských vrstev spojených nejen jazykem, nýbrž i celou řadou etických živlů. A nehledě na to, že v určité třídě těší se z obzvláštní obliby ten onen motiv, ta ona látka, zajisté nejsou jí neznámé jiné látky oblíbenější v jiné třídě. V knize B. M. Sokolova nečteme nikdež, že by v jedné třídě se vypravovaly jen jisté látky a že by jistého vypravovatele poslouchali výlučně jen členové určité společenské vrstvy čili třídy.

Kniha jest uzavřena přehledem vědeckých teorií o původu pohádek (105—111), sestaveným též podle zvláštního učení nyní v SSSR. platného. Vítězství Benfeyovy teorie nad starou Grim-movou uvádí se v souvislost s obratem sociálně hospodářského života v Evropě, š vývojem průmyslu, s expansí evropského kapitálu a s hledáním nových tržišť odbytných. Tato teorie narážela na větší a větší obtíže, čím více se poznávali cizí kmenové. Rozvinuvší se průmyslový kapitalism nutil k stále většímu dobývání trhů pro zboží a práci. Koloniální politika evrop-