možno zařaditi do obrazové části kresby, jež by velmi dobře podporovaly výklad. Na příklad nákres domu s naznačením konstrukce a pojmenování, tím spíše, když je tu pak nákres sušírny, mlýna a j. Znalost dialektu svedla někdy autora, že nevyložil, co se tím rozumí,- nebo> ani nenaznačil. Vřelý cit. k rodnému kraji způsobil někdy, — a je to přirozené, — skoro kronikárskou obšírnost. Ale skutečně těžce postrádáme hlavně dvou věcí, jimiž mohla býti nahrazena zhuštěná část obrazová i textová. Je to v prvé řadě věcný rejstřík. Jak usnadnila by se práce každému, kdo by chtěl v tomto bohatém materiálu hle-dati, kdyby byl připojen věcný seznam. A dialektolog stejně jako národopisec jistě by vítal ještě slovník dialektologický.

Černohorský Karel, Počátky habánských fajansí.

Zvláštní otisk z Věstníku Zemského musea v Opavě, sv. II. (Sborník E. W. Brauna.) Opava 1931. Stran 47, 35 obrázků.

Problém vzniku našich fajansí nedá se re'šiti velkým gestem, ale hloubkou studia. A tou stává se práce dra Černohorského pro tuto otázku dílem základním. Autor totiž po- pilných studiích shrnuje v ní a kriticky oceňuje nejen všechny dosud známé archivní zprávy, ale také v účelné reprodukci 35 význačných dokladů. Je samozřejmé, že tím není látka vyčerpána. Naše dosud málo publikované městské knihy a pozůstalostní inventáře poskytnou jistě ať positivním nebo negativním výsledkem k této otázce ještě mnohý výtěžek, který snad i pozmění některé mínění autorovo. Na takové studium nestačí ovšem čas ani síly jednotlivcovy. Velkou předností práce Černohorského je, že postupuje metodami historickými a netvoří dalekosáhlých dohadů, pro něž by neměl pevného dokladu. Také v materiálu dokladovém najde se ještě mnoho důležitých věcí, neboť právě tyto předměty byly sběrateli nejdříve vyhledávány a starožitnickým obchodem roztroušeny do nepřístupných sbírek (na př. zámeckých) a hojně i do ciziny. Autor sám, který ve studiu pokračuje, má již četné další doklady a bude svou práci postupně doplňovati. Bylo by jen v zájmu věci, aby býl v této záslužné snaze podporován upozorňováním ať na zprávy archivní, nebo na doklady, zvláště zapůjčením fotografií.

Ve věci samé autor vysvětluje a odůvodňuje neprve název habánské fajanse a proč ji třeba považováti za výrobu československou. Líčí krátce dějiny hutterovců na Moravě od r. 1526 do vypuzení na Slovensko r. 1622. Pak kriticky zkoumá dosud známé archivní zprávy a vyvozuje z nich důsledky: fajansovou výrobu zavedli v Československu habáni před r. 1594; výrobky byly zdobeny jednoduše výhradně jen rostlinnými motivy; zdá se, že koncem XVI. a počátkem XVII. stol. v českoslov.