zemích jiné fajansové výroby nebylo. V části II. pojednává o výrobcích habánských dílen v Mor. Nové Vsi a Podivíne do roku 1622 a dokládá je vykopávkami ma „Habánicích" u Podivína. V části III. srovnává známý mu dokladový materiál, z něhož reprodukuje 30 kusů z let 1598—1620, se zprávami archivními a dokazuje habánský původ. Autor se domnívá, že výrobu přinesli na Moravu italští novokřtěnci, kteří se sem kol r. 1560 přistěhovali. V části IV. posuzuje autor bratrskou výrobu po stránce řemeslné i umělecké, snaží se ji sběratelsky zařadili mezi známé fajansové výroby evropské a dovozuje přímý přerod kolektivní výroby habánské na výrobu individuálně organiso-vanou, jíž počíná asi r. 1667 anebo 1685 další vývojová perioda československé výroby fajansové, která se vrací ze Slovenska na Moravu a je od ostatní evropské zcela odlišná. Práci zakončuje podrobný popis vyobrazených dokladů a německé resumé.

Lábek Lad., Lidové šperky západočeské. I. Spinátka k rukávcům. — Dr. Frant. Štampach, Srovnávací studie

o srdcovitých spinadlech lidových ve střední Evropě. Plzeň, 1931. Vydala Společnost pro národopis a ochranu památek. Str. 16, 28 obrázků.

Pilný náš národopisný pracovník, ředitel Národopisného musea v Plzni, vydal opět jeden ze vkusně vypravených s važeckú, jímž zahajuje, jak lze souditi, delší serii prací o lidových špercích západočeských. První je studie o spinátkách k rukávcům, v níž autor dospívá k pozoruhodnému závěru: „že v lidovém spinátku západočeském jak po stránce technické, tak

1 v ohledu tvaroslovném vidíme před sebou pozůstatek nepřetržité a dávné tradice lidové. Máme-Ii pak na zřeteli přímo nápadné shody se spinátky mnohých jiných zemí evropských, zejména po stránce tvaroslovné, můžeme právem mluviti o společném zdroji kulturním a výtvarné jednotě, omezené kdysi na určité teritorium". Po stránce zpracování nelze studii Láb-kově činiti výtek. Jen chtěl bych všeobecně upozorniti, že starší prameny nutno bezpodmínečně při vědecké práci revidovati a zvláště pokud jde o beletristy třeba býti při práci vědecké opatrným; ti mají věc usnadněnu, protože nikdo nežádá důkazu o tom, co napsali, a naopak jDovažuje se za umění, čím více uplatní svoji obrazotvornost a případy ojedinělé zevšeobecní. Chtěl bych však upozorniti na pracovní metodu, jíž ostatně používají i jiní národopisci, a právě Lábek ne vždycky (viz na př.. jeho Plzeňské konvářství), protože ji považuji u nás pro vážnou, vědeckou práci za neudržitelnou.

Závěr, k němuž studie dospívá, je jistě dalekosáhlý. Všimneme si proto, co této metodě dostačí, aby k němu dospěla. Je to tradiční zpráva, že pastýř Ondřej Giebisch v Mračnicích na Horšovotýnsku, který zemřel kol r. 1900, lil spinátka a dodával