Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 316

maska, výklad o senách s příslušnou terminologií, jakož i starosvatovu řeč při odchodu nevěsty z domu, jež dolnolužicky přednesl B. Š w e 1 a. Mimo to bylo zapsáno několik starobylých dolnolužických písní svetských, i duchovních. Pojednávam o tom ve své stati o fonografických zápisech, lužických v ČMFL. 16, 1931, č. 1—2 (Sborník prof. Jos. Chlumského). Tam také otiskuji ve znění fonetickém šest neznámých textů, jež všechny patří do lužické lidovědy.

Opakuji znova: je potřebí podati přehledný a kritický obraz dosava 1-ního stavu lužické lidovědy, aby se mohlo soustavně a odborně pracovati dále. Šafaříkovo slovanské národopisné museum, v Praze má v programu vybudovati především oddělení 1 u ž i c k o-srbské. Mám za to, že to je nejlepši příležitost pro žádoucí přehled dosavadních lužických prací, celé literatury předmětu, všech pomůcek i sbírek, pokud o nich víme, pokud jsou popsány anebo ještě potřebují popisu a vědeckého zhodnocení. Z lužických sbírek největší je dosud (ač poměrně malá!) lužické museum v Matičním domě v Budyšíně (Bautzen i. Sa., Wendisches Haus, Serbski dom, Lauengraben 4). Nevím, zdali z netečnosti,. neznalosti anebo snad nedostatku peněz, dosud nebyl vydán tištěný průvodce tímto museem, již dávno potřebný. Matice dolnolužická dosud neučinila ani počátku sbírek. Za to velmi krásné lužické věci, zejména téměř-všechny krojové figuríny dolnolužické v několika velikých vitrínách má Městské museum v Chotěbuz u, o něž vzorně pečoval městský archivář prof. Bedřich Schmidt (zemřelý 19. července 1930), jenž také-jasně a krátce popsal lužické oddělení musejní ve svém průvodci museem (Städtisches Museum zu Cottbus, Kleiner Führer, Chotěbuz 1925). Cho-těhuzské museum má také krásně vystavenou dolnolužickou světnici se-síní a celým příslušenstvím, tedy něco, čím se nemůže pochlubit ani lužické-museum budyšínske, které se dávno již tísní v nemožně úzkých místnostech,, kde vlastně hyne. Také Městské německé museum budyšínske-má řadu dokladů k lužické lido vědě. Skromné počátky Městského lužického musea se tvoří v bývalém zámečku wětošowském. Ze soukromých sbírek mohu uvésti národopisný pel-mel J. R ö 1 k e h o ve Worklecích (Räckelwitz i. Sa. v Horní Lužici). Také lužický malíř Martin Nowak má mnoho lidových dokumentů. Užíval jich a užívá při svých národopisných kresbách, jak jsem o tom zmínil ve své monografii o Nowak o vi (Praha 1930). Lužickosrbské věci najdeme ovšem také v provinciálních museích německých v rámci německé říše. O některých z nich bylo psáno-v „Lužici" s heslem Serb s two we muzejach, roč. 1926/27, 41, str. 16/1. Norim, str. 48/11. Luhńow, o jiných by mohlo býti ještě psáno. V provinciálním museu hallském zásluhou Černovou utěšeně roste lužické oddělení. V n á š e m N á r o d o pi s n ém m u s e".ú č é s k o s 1 o v aii s k é m máme také uloženy lužické věci. Původně byly vystaveny v síni XXII. v přízemí ve srovnávacím oddělení slovanském. Ad. Černý je popsal v Průvodci po národopisném museu čes k oslavanském, v Praze (Praha. 1904) na str. 127—132. Malé museum lužické si zřizuje také pražský Česko-s l-o v e n s k o-l u ž i c k ý spolek „A d. Černý".

V závěr bych rád zdůraznil, že v Lužici je ještě mnoho neprozkoumané-látky a že tam je ještě velmi vděčné pole působení pro národopisné pracovníky a odborníky. Pokud jde o hromadění materiálu, o zapisování a popisování věcí a dějů, jistě mohou Lužičané stačit, ale k vědeckému zpracování na široké základně srovnávací, na výši dnešní doby, nemají zatím dosti vyzbrojených odborníků. Slovanští etnografové mají tu vážný úkol a povinnost spolupráce, organisované jejich vědeckými institucemi, především z nejbližších krajů — českých a polských. Pro české etnograf y může býti srovnávání tím lákavější, že Lužičané několik století žili s námi v jednom státním celku a že naše severovýchodní české kraje vykazují leckteré paralely jak v nářečí, tak v duchové i hmotné kultuře, s Horními Lužičany v oblasti jihovýchodní, která s námi původně těsně souvisela a přeplývala vzájemně do našeho území, pokud nebylo toto spojení a pře-plývání umělou německou kolonisací přerušeno. Upozornil jsem na toto»


Předchozí   Následující