Srbská král. akademie vydala nověji tři svazky svého Srbského etnograf, zborníka, sv. 44—46, a to 1. sv. prvního oddělení antropogeografi-ckého: sv. 46: Nasela i poreklo stanovništva pod redakcí Jov. Erdel-janovice, str. 835, XVII a ѵ příloze 9 map a 2 svazky II. odd. „Život i običaji národní, sv. 44 a 45 {18. a 19. tohoto odděleníV ■— První svazek „Sídla a původ obyvatelstva obsahuje řadu pojednání, sestavených podle známého osvědčeného plánu: 1. Kosmaj (v sev.-záp. Srbsku) od dra Bořivoje M. Dro-bňakoviče (str. 1—96), 2. Besava (v středním Srbsku) od Stanoje Mijato-viče (str. 97—239), 3. Samička župa v Bojanskoj krajin! (v sev.-záp. Bosně) od Milana Kováno vi če (str. 241—305), 4. Sokolska nahija (Horní Podriní) od Ljub. Pavlovice (307—505). 5. Ostrovy u Zadru a Šibenika od Lucijana Marčiče (507—592), 6. Borovica, hornatý kraj v střední Bosně od Milenka S. Filipoviče (513—616), 7. Vogošča i Bioča u Bośni, u Sarajevského pole od téhož (617—696). Za stručným zeměpisným popisem kraje následuje vylíčení poloh vesnic, o vlivu hydrografických a klimatických poměrů, o půdě, jejím soukromém a veřejném vlastnictví; vypisují se typy osad, domů, dvorů, hospodářských stavení; vyšetřuje se stáří osad, sledy někdejších osad a původ nynějšího obyvatelstva, selské hospodářství a jiná různá zaměstnání lidu. Za touto všeobecnou, ovšem vážně propracovanou částí následuje část speciální, popis každé jednotlivé obce a jejího obyvatelstva, zvláště o jeho původu. Knihu uzavírají obsáhlé a důkladné seznamy jmen místních a rodinných, přebohatý to příspěvek k onomastiku (str. 697—832).

Sv. 44 obsahuje spis dra Milana Z. Bia j ince: Moba i pozajmica. Národní običaji udruženog rada. Opis, ocena i nihovo sadašňe stane str. XIV. a 598. Tento nad jiné důležitý příspěvek k poznání právních obyčejů zakládá se na veliké řadě rukopisných i tištěných prací — rukopisných prací napočteno str. 589—592 : 64 čísel nejenom srbsko-chor votsk ý ch, ale také bulharských.

Sv. 45. Vatra u običajima i životu srpskog národa. Kn. 1. Od S i m e

T r o j a n o v i č.a, str. IX. a 339. Kniha je věnována prof. L. Niederlovi. Cena této knihy je ve velkém a bohatém materiálu namnoze zcela novém, který autor snesl po všech krajích jihoslovanských, rozmanité báje o původu ohně, o významu ohniště, o ohni při různých příležitostech rodinných, zvláště pak o živém ohni, o rozmanitých zvycích při jeho ničení, jeho užívání a j. K tomu se pojí kapitoly o kadidle, o svíčkách a j. v. Podrobně ukazováno, jak jsou obě jména ohně, „vatra" vedle praslovanského „ogari" rozšířena,, i na přiložené mapě pečlivě ilustrována tato rozšířenost. Je pozoruhodné, že místy, kde se obě, jména udržela, nastoupila diferenciace ve významu: původní slovanské slovo označuje jen oheň rozdělaný na pastvišti. Autor ukazuje též, že slovo „vatra" není doloženo v starosrbských památkách. Nicméně pouští se do uvažování, nebylo-li druhé slovo „vatra" přejato v praslovanské již době od Iranců, a tu autor nemaje žádné lin-guistické průpravy, odvažuje se na kluzké pole etymologické. Jinde ve vývodech etnologických velice rád dovolává se literatury etnologické, uvádí řadu podobných zvyků a pověr u jiných národů indoevropských, zvláště u Indů— méně by bylo bývalo více!vjpa.

Dr. Jovan Erdeljanović vyložil v nevelkém článku „Etnologija u našim średnim školama, Glasnik etnograf, muže j a u Beogradu, V. 1930

důležitost studia etnografie, lidovědy a zvláště na středních školách,, i sdělil, že vynesením ministerským byla etnografie zavedena na všech středních