Přes tuto odchylku i přes nastavené vyprávění Baarovo, není pochyby, že toulavá tištěná písnička je těmto textům podkladem.

K těmto povídkám nemáme přímé knižné předlohy; ukazují povšechně k dvojímu základnímu zpracování, jež jistě rozrostlo1 v mnohé, nově upravované texty. V jednom vyláká ženich dívku do svého zámku, dívka jde tam bez jeho vědomí, vypravuje pak při hostině co viděla jako svůj sen, usvědčí ženicha uťatým údem umučené dívky. V druhém zpracování je dívka ženichem přímo dovezena do zámku a zavřena; podaří se jí utéci a pak lupiče pochytat. V prvním variantu je hlavním dějem to, co dívka spatřila v lupičském sídle, v druhém to, co zažila na svém útěku.

První variant.

Dívka buď jede sama kočárem neb jde pěšky podle popisu, zámek hlídají dva psi, kteří se dají ukrotit potravou, v zámku jsou různě vyzdobené neb zařízené světnice, v poslední však je špalek, širočina, krev, hlavy na háku, jáma s mrtvými těly, k tomu postel. Dívka se schová buď pod postel, nebo do jámy k mrtvolám. Lupiči přivedou dívku, kterou mučí (jen jedinkrát se mluví o znásilnění), utínají ruku neb jen prsty s prsteny, ruka, prst neb prsten padne k schované dívce. Lupiči chtějí prsten hledat, ale v posledním okamžiku jsou odvolám, neb jim shasne světlo, omrzí je hledat. Často mluví o tom, jak zmučí nevěstu, na kterou marně čekají. Pak buď pijí a jdou spät, nebo odejdou. Dívka buď prchne oknem, neb prostě kolem spících; někdy se napětí stupňuje tím, že dívka zavadí o ležící lupiče, že schody skřípou neb dokonce hrají atd.

Václav Popelka pod č. 4. c vypravuje o dvanácti lupičích, lezoucích do mlýnského sklepa plechovými dveřmi (Plechové dveře viz Tille č. 33). Jedenáct lupičů dívkou sťato, dvanáctý zraněn; přijede jako pán na námluvy, pozve dívku do zámku. Dívka jede do lesa kočárem, špalek a krev v šestém pokoji, uťatá ruka umučené dívky padne k nevěstě pod postel; útěk mimo spící lupiče, v každém pokoji svíce. Když ženich přijde k svatební hostině, vypravuje nevěsta návštěvu zámku jako sen, ukáže ruku atd.

U Kubína v 1. svazku z Podkrkonoší č. 157 schází počátek o přepadení mlýna: ženich-lupič přijede v kočáře, dívka jde do jeho sídla se služkou, vedeny bílou laní. Krotí dva psy plackami; stůl s šestašedesáti příbory, čtyřicet postelí. Mučena je těhotná paní, pak dívčin vozka, pak myslivec. Prst panin hledán se světlem, jež sha-síná. Dívky v noci prchnou, pak hostina, povídka o snu, uťatý prst.

V druhé povídce téhož svazku, č. 231, také schází přepadení mlýna. Lupič-pán se uchází o vyběračnou mlynářskou dceru (srv. Tille č. 33 a Bouchal v Ö. Lidu), dívka jede k zámku kočárem, krmí dva psy, v čtvrtém pokoji špalek atd., dívka se schová v sklepě mrtvol, kam spadne ruka mučené ženy. Dívka na útěku šlape po lupičích, uteče v kočáře; hostina, vyprávění o snu, ruka důkaz.