věrné lásce myslivecké, následuje, v těsném přimknutí k Alšově kresbě, mravokárny exkurs o panském lovu za doby rokoka; neorganicky jsou připojeny písňové posměšky lidové o myslivcích a hajných a na konec několik popěvků o zvířatech pronásledovaných myslivci, v nichž podle výkladu Čechova se jeví schopnost ducha lidového, pohroužiti se v duši zvířecí. Snůška má ráz zcela mechanický, jest mnohem zběžnější než článeček o vojácích v lidové písni, a není příliš smělé, shledáváme-li v ní stopy pisatelovy nechutí.

A. to platí tím více o kratičké črtě Cikáni v Květech 1888, П. pol. (str. 587—592, nyní v Sebr. sp. d. XXVIII., str. 346—350). Obrázků, které měl Sv. Čech doprovoditi textem, bylo šest a každý rázu nadobro jiného, od cikánské romantiky k drsnému realismu a odtud opět až k baladičnosti přímo tragické; poslední kresba, přiklánějící se zřejmě k poutnickým a máchovským motivům u Alše, snad ani k tomuto volnému cyklu nenáleží. Vlastně tu cituje Sv. Čech jenom dva popěvky z Erbena a to v úryvcích (408, 134 a 408, 132); jinak nedbá ani o Alše ani o lidové podání. Nepíše již populární obrázek národopisný, který by se vmýšlel do názorů a cítění našeho lidu o ci-kánech, nýbrž improvisuje feuilleton velice osobní, založený na vzpomínkách z dětství i z vlastní právní prakse, staví v kontrast literární romantiku cikánskou a střízlivou skutečnost přítomnou, aniž dovede se povznésti k junácke apoteose cikánství, jaká stále dráždila Alše. Pisatelova rozmrzelost jest patrna; národopisný zájem pohasl nadobro; daru odosobniti se nikde zde neshledáváme. Jako tak často u Sv. Čecha pozorujeme, jak postupně uhasínala chut pracovní, zanícená inspirací, náhlým vnuknutím, naléhavou potřebou.

Takto Čechovy nahodilé zájezdy do popularisujícího národopisu, samy o sobě málo významné, poskytují poučení netoliko o jeho čistě romantických názorech, ale i o jeho metodě pracovní: v nepatrných střípkách se mimoděk zrcadlí jeho osobnost, mnohonásobně typická pro svou dobu a její slovesnost.

@-----

Skupina pověstí na téma Záhořovo, vypravující o pokání velikého hříšníka, s nímž bývá spojováno vypravování o chlapci upsaném před narozením ďáblu a putujícím do pekla pro zápis, má bohatou látkoslovnou literaturu.1) Látka je rozšířena po západní,