Pro básnické zpracování pověsti je důležito, že Erben od prvopočátku znal lidové podání ve spojitosti obou motivů: o kajícím se loupežníku, omilostněném božskou prozřetelností, i o sjmu, putujícím pro úpis do pekla. Neméně sluší připomenouti, že lesní muž v nejstarším podání je otcovrah. Teprve pozdější pověsti neznají tohoto zločinu. Jak se básník seznamoval s jednotlivými pověstmi, tak postupně z nich vybíral obměňované motivy pro látkový podklad básně o Záhořovi, o jejíž uměleckou podobu pokoušel se několikráte, nežli jí dal konečné znění „Záhořova lože".

Z Erbenova básnického zpracování záhořovské látky byly doposavad známy dvě recense: otisk „Záhořova lože" v „Kytici" (1853) [= K] a nejstarší znění „Zahoře" [= Z1], uveřejněné St. Součkem v ČMM 1915.6) Je to nejrozsáhlejší zlomek o 205 verších, opis Karla Havlíka, chovaný v pozůstalosti V. Brandla v brněnském Zemském archivu. Vydavatel klade jeho vznik správně do první čtvrti r. 1836. Za bezprostředního vlivu Máchova Máje, jejž znal Erben z Máchova přednesu neb z knižního vydání, vznikal Z1, a to nejpozději do konce května, kdy v České Včele se ozvala první odmítavá kritika „Máje".

V příloze otiskuji další neznámé varianty Erbenova Zahoře, a to: Musejní zlomek Zahoře [=Z2] o 38 verších z pozůstalosti Erbenovy. Je to autograf básníkův, psaný na nečisto olůvkem na folio čtyřikrát složené pravopisem analogickým. Stejného zevnějšku je úryvek básně o Bohdanu, polabském vládci [= B], uložený též v musejní pozůstalosti, který se svou ideou druží k námětu záhořovskému. Zachováno je 76 veršů prvního zpěvu. Rozměr rukopisu 22-5 X 7*5.

Třetí zlomek Zahoře [=Z3] byl mně zapůjčen laskavostí rodiny p. univ. prof. MUDr. Kostlivého. Je to také makulář básníkův o 37 verších, těžce čitelný, ale užito již pravopisu skladného. Rozměr 16 X 19 5.

V Erbenově skizzáři ke Kytici je zachováno částečné rukopisné znění „Záhořova lož e" [= Z4], a to v. 117—126 (varování mladého poutníka před setkáním se Záhořem), 255—295 (popis Záhořova lože a pokání), 369—450 (setkání biskupa s kajícím se Záhořem a konečné rozhřešení). Skizzář, zápisníček o 42 listech v rozměru 12 X 10 z majetku rodiny Kostlivých, je důležitou památkou erbenovskou. Kromě Záhořova lože obsahuje „Vodníka" a úryvek „Věštkyně". Podle zápisníkových údajů je nutno klásti vznik těchto básní do prvního pololetí 1852. Do tohoto období spadá také závěrečný výbrus celé Kytice.

Z těchto několikerých pokusů zbásniti látku o Záhořovi máme přesně datovány tedy dva: Z-e1 počátkem 1836 a Z-e4 v první po-