vývojem a přeměnily se zcela podle nových představ lidu, zachovávajíce toliko formou upomínku na někdejší své určení, nikoli obsahem, který se naprosto změnil. Kromě nich vyskytují se však v našich 'Obyčejích s chlebem setí i jiné představy, které vystupují do popředí a časem nabývají naprosté převahy.

Obětní účel chleba, používaného při setí, nalezl zastánce zejména u nejmladších stoupenců Grimmova učení mythologické školy, zvláště u Ulricha Jahna, který horoval pro myšlenku odkryti v obyčejích německého lidu dávné obětní kulty germánských pohanských bohů, a později u Elarda Huga Meyera, který věnoval obětním obyčejům prvního orání zvláštní studii.28) Postupoval sice kritičtěji než jeho předchůdce a shromáždil věcná data o zvycích a obětech při orání z indického starověku, z klasických dob i z germánského folkloru, přece však i po jeho pokusech zůstává odvážným krokem uvádět obyčeje současného lidu v souvislost s kulty pohanských bohů. Starověké oběti, konané na počátku polních prací, jsou pochopitelné, přece však ani klasické paralely k některým obyčejům při setí nepodaly jistější spojitosti než pouhou domněnku. Kromě toho zprávy o chlebě setí jsou i ze starověku velmi skoupé a kusé.

U dávných Indů podle starých posvátných knih měl oráč zaorati při prvním orání do země zrní smíšené s mlékem, a při tom pronésti určité modlitby, zapražení voli měli pak dostati med a převařené máslo, anebo, zaséval-li rozsévač ječmen nebo rýži, měl obětovati bohům vařené pokrmy. Řekové obětovali bohyni Gaji pšeničnou kaši s medem, nepraví se však výslovně, že tak činili při setí. Římané vzpomínali při jarních pracích ч poli bohyní Tellus nebo Terra a Ceres, obětujíce jim mléko, med a koláče, kdežto podle jiných zpráv obět, určená Diovi, skládala se z vína, masa a peněz. Vlastní chléb setí nehrál tedy ve starověkých obětech úlohy. Můžeme sice uváděti v souvislost s ním zvyk přinášeti v obět samotné zrní nebo kaši z něho, jakožto primárnější stupeň. Vždyť dosud u národů méně pokročilé kultury kaše tvoří velmi důležitou část výživy a zastává i v obyčejích hospodářství se týkajících význačnou úlohu. Přece však význam zrní a kaše ve starověkých obětech při orání a setí není blíže vyznačen. V jiném starobylém zvyku pak, který známe z doby kol r. 1000 po Kristu z anglosaského prostředí a který by mohl tvořiti přechod od starých dob, použití chleba jest již určitě doloženo a budí zdání spíše magického pojetí než obětního. Kromě jiných složitých obřadů při prvním orání a kromě modliteb předpisuje se totiž upéci chléb z mouky různého obilí, zadělaný mlékem a svěcenou vodou, a vložiti jej při orání do první brázdy pole.28a)