Právě při polních pracích dobře pochopujeme magický význam chleba, který má působit na příští úrodu. Chléb, podle zákonů analogie, může povzbuzovati vzrůst semene a zdar urody, aby se táž živina hojně urodila, ze které je sám zhotoven. Jestliže se položí na pole k semeni nebo na pluh, anebo jestliže se při první práci na poli sní, může vyvolávati ke vzrůstu novou úrodu, jejíž semeno je právě ukládáno v půdu. Chléb representuje zároveň i minulou úrodu jako její část, jako konečný, nejdůležitější výrobek jejího'zrna a tím zároveň jakožto její zástupce obsahuje též její vlastnosti, podobně jako tomu bylo u vybraného zrna minulé sklizně. Podle zákona

0 přenášení vlastností a schopností ee pak předpokládá, že tak, jako ono zrno, může i chléb přenášeti a dále sdělovati schopnosti minulé úrody a povzbuzovati úrodnost zasévaného semene. Předešlá kapitola poukázala na takovéto představy v lidových obyčejích a na jejich základ, z něhož vyvěrají, totiž na zásady partiální magie a na víru v přenášení schopnosti. Kromě toho však též samotnému chlebu se připisuje moc, kterou může působiti na své okolí. Jakožto potrava, a to potrava velmi ceněná, obsahuje sám o sobě moc, kterou může dále šířit a která, podle okolností, působí positivně, po případě i obranně. Jestliže se tedy při příležitosti prvního setí chléb klade na pole nebo k semeni, jestliže se rozděluje oráči a spřežení anebo

i jiným osobám, zřetelně se projevuje v oněch zvycích víra, že se jeho působením obilí na nový chléb lépe urodí, ať se působivost jeho vykládá již analogií, přenášením vlastností anebo mocí, chlebu vlastní.

Význam a působivost samotného chleba zvyšuje ještě k tomu ta okolnost, že se mnohdy nepoužívá kteréhokoliv chleba, nýbrž začasté určitých obřadních chlebů, zhotovených z určitého zrna nebo v určité svátky. A není bez významu, že právě v oněch krajích, které v ostatních zvycích prokázaly nej-starobylejší rysy a nejživější pověrčivost, používá se při setí ponejvíce zvláštních obřadních chlebů, zhotovených podle složitých požadavků co do materiálu, formy i co do doby pečení.

Mezi podmínkami, podle kterých se připravuje mnohde obřadní chléb setí, na prvním místě jmenuji požadavek, aby byl zhotoven z určitého významného zrna minulé sklizně, obyčejně dávno před dobou setby, k níž se tedy uschovává po několik měsíců, mnohdy i po celý rok.

V Bulharsku na př. chléb, kterého se upotřebuje při setí, jest upečen z prvního zrní, které bylo toho roku vymláceno, a to ve zvláštním tvaru kruhu s otvorem uprostřed. Skrz tento prstenec prosype se pak semeno, určené k nové setbě, takže již tím přijde ve styk a chlebem minulé sklizně; nato hospodyně chléb rozlomí, polovičku rozdá všem přítomným a polovičku