kde jej požíval na radlici pluhu, děle se oň po případě s koňmi, anebo hleděl, aby chléb pluhem byl přeříznut na dvě části, dříve než jej rozdělil sobě a zapraženým koním. Někdy se míchal vánoční chléb setby se zrním, někdy se schovával dokonce i nadále k setbě podzimní. Někdy užívalo se chleba již dříve, na hromnice, o masopustě, v den sv. Pavla nebo při prvním vyhánění stáda na pastvu, ale přece v den prvního jarního setí patří mu zvláště důležité místo, neboť tehdy má zaručit hospodáři zdar úrody, zdraví a sílu. V Norsku není již té jednotnosti ve zvycích, ještě méně pak nalézáme ji v ostatních germánských zemích, kde jenom ojedinělé zprávy svědčí pro vztahy vánočního chleba k setbě. V Dánsku jen kus vánočního chleba schovávali do jara a při setí namočený podávali koňům, v Německu, ve Vestfálsku, dosvědčeno je sice, že pekli vánoční bochník chleba neobyčejných rozměrů, který položili na menší bochníky, na něm pak umístili světla, podobně jak popisují zprávy ze severu, ale na pozdější dobu ukládaly se jen zbytky z onoho chleba, které se na hromnice daly koňům. Jen místy vysévali z jara zbytky vánočního chleba na pole.36)

Spojitost vánočních chlebů se setbou jest dosvědčena i z jihu Evropy, třebaže ne tak hojně a v takové živosti jako na jejím severu. V Rumunsku, na př. v severním Multansku, schovávali od. vánoc koláč, upečený ve tvaru osmičky, tak zv. creciun, který při prvním vyjíždění na orbu věšeli volům na rohy, na poli pak jej oráč snědl.36) V jihoslovanských zemích poměrně málo zpráv zaznamenalo, že by se vánoční chléb schovával k setí, ačkoli se pekou chleby-koláče v přerůzných podobách pro zdar lidí, dobytka i polí a ačkoli je s nimi spojena řada jiných zvyků, a pověr.37) V Chorvatsku v Samoboru na př. přidávali do vánočního chleba po troše všeho zrní, ba i kukuřičný klas, po svátcích pak uschovávali jej k jarní setbě. V Temnici zarývali zbytky vánočních jídel do první jamky při zasévání kukuřice, aby jí ptáci nezobali.38) V německém ostrůvku Kočevje (Gottschee něm.) schovávali o vánocích koláč, který na jaře přidali k semeni.39) U karpatských Rusínů podhorských pekli o vánocích dva význačné chleby, zvané Vasiľ a Malanka. Skro jek z Vasilja bral si gazda s sebou, šel-li z jara po prvé síti.40)

V našich krajích schovávají se sice drobty vánočního chleba pečlivě, ale obyčejně k léčebným účelům nebo se nechávají dobytku. Tento rys, určovati zbytky vánočního chleba dobytku, který se zvláště hojně vyskytuje v středoevropských