oblastech, vyplývá pravděpodobně z racionalističtějšíbo nazírání o jejich zužitkování, neboť jejich význam pro dobytek zdá se našemu lidu pochopitelnější než vliv jejich na hospodářství polní.

Význam vánočního chleba byl vysvětlován podle teorií, které byly proneseny o vánočních svátcích vůbec. Agrární charakter vánoc zdůrazňoval v poslední době zejména švédský badatel Celander; považuje vánoce za slavnost výmlatu, za slavnost, zakončující žně a mlácení, spojoval tedy i chléb vánoční především se sklizní a s novou setbou, vida v něm kouzelný magický prostředek, kterým se udržuje souvislost vegetace a úrody.41) Jiní vyzdvihovali obětní charakter vánočních chlebů, kladouce důraz na jejich tvary v podobě zvířat, kance a pod., které se zvláště zřetelně uplatňují ve švédských obyčejích jako Juleber, Julochs, Julkalba a pod.42)

Zdá se však, že na místo jednotného výkladu, který by poskytl uvedeným obyčejům jednotné vysvětlení, bude nutno diíerencovati jednotlivé rysy, které se v různých krajích více méně intensivně projevují. Již samotnou souvislostí s vánoci je posvěceno vše, čeho se používá, tedy i chléb. Kromě toho chléb zůstává ležeti na vánočním stole, který zůstává prostřen a u kterého, podle lidových představ, hodují v noci Jezule, svatí, dušičky, zemřelí nebo jiné bytosti, takže i tím se dostává chlebu posvěcení. Vánoční svátky znamenají však i počátek nového období, nového roku, ve který se má vejiti ve znamení hojnosti, aby po celý roik bylo všeho s dostatek. Odtud pramení se vlastně asi zvyk nechávati plný stůl po celé svátky, obložený jídly, aby hojnost všech pokrmů a všech plodů, tyto „tabulae fortunae", jak je nazývali v Římě, byly dobrou předzvěstí pro následující rok. Chléb, který ležel na stole, zachovává pak trochu onoho významu hojnosti i pro budoucnost a přenáší ji i na novou úrodu.

Výhradní důležitost vánočního chleba pro setbu zlehčuje však ta okolnost, že místy se používá pečiva, zhotoveného i v jiné svátky. Jestliže na severu právě vánoční chléb se domohl největšího významu, souvisí to s neobyčejným významem vánoc, které v oněch chladných, zasněžených a temnou nocí zahalených krajích znamenají největší událost dlouhé zimy, za které je dosti času věnovati veškeru péči starým obřadům, pověrám i zábavám.

Kromě vánočních chlebů používá se však při setbě i ko-~ láčů a chlebů, pečených o jarních svátcích.

V samotném Finsku používali při setí chleba, resp. koláče, pečeného o velikonocích, nebo křížových chlebů, připravovaných o Křížových dnech v polovici postu.