...... „Křížové" koláče,T. zv. „kresty", „chresci", jsou charakteristické jmeimovitě pro Rusko, kde se často připomínají v obyčejích jarní setby. Připravovaly se ve tvaru kříže nebo se znakem kříže napovrchu, obyčejně ve středu čtvrtého postního týdne, načež se schovávaly v truhle s moukou až do dne setí. Tehdy je. mužici vynesli na pole a položili na nivu, anebo je chlapec nesl před roizsevačem, nakonec je rozsévač snědl nebo rozdal.43) Od ruského lidu přešel pak zvyk zhotovovati v ony diny křížové chleby i k sousedním Finům, což tamní národopisní pracovníci sami přiznávají.44) Křížový tvar koláčů vzbudil pozornost badatelů a býly vysloveny různé názory o jeho původu. Zastánci solární teorie spojovali tvar kříže se svasti-kou a s uctíváním slunce, přirovnávajíce ke křížovým koláčům i vánoční chleby, na př. švédské.45) Naproti tomu Zelenin upozornil na jiný motiv v použití jarního obřadního pečiva, opíraje se o běloruskou tradici. Téhož dne totiž, jako se pekly kresty, připravovalo se v gtrodnenské gubernii pečivo i jiných tvarů, v podobě polního nářadí, jako srpu, pluhu, bran a pod.,46) takže Zelenin domnívá se viděti i v křížových chlebech upomínku na ony kříže, do kterých se skládá obilí, a v úkolu jejich předpokládá prvky magické. Pravděpodobně souvisí však ruské křížové chleby s názvem křížových dní a církevní svátky, ■které lid sám nazývá „týdnem klanění se svatému kříži", byly hejmocnější pohnutkou k jejich zhotovování ve tvaru kříže.

Kromě křížových chlebů v zemědělských zvycích nabylo místy významu i pečivo velikonoční, přece však při setí vyskytuje se zřídka, neboť v našich oblastech spadá setba obyčejně v dobu ranější. V našich krajích velikonoční mazance hrají šice též jistou úlohu v polním hospodářství. Podle slovenské pověry velikonoční mrváně (okrouhlé koláče s otvorem uprostřed) mají se házet o Bílé neděli (první neděli po velikonocích) po poli, aby obilí hodně rostlo.47) Podle české tradice hospodáři mají obcházeti o velikonočních svátcích pole, pojídajíce mazanec, anebo dokonce drobíce jej na pole,48) podle slezského po-duhí drobty z mazance mají se nasypati do jamky, do které sé zasazuje v poli velikonoční křížek, anebo, má ten, kdo jej sází, jisti při tom chléb.49) Avšak při setbě samotné úloha velikonočního pečiva u nás se neuplatňuje, spíše ještě v severnějších zemích, "kde setí začíná časově později.